PETICE ZA ODVOLÁNÍ Mgr. Hrbkové Hrudkové

Diagnostický ústav byl pro zaměstnance místem, kde panovala dobrá atmosféra, podpora a pomoc dětem. Bohužel v současné chvíli zde panuje snaha pomáhat dětem od zaměstnanců, ale od paní ředitelky jsou takovým lidem házeny klacky pod nohy a jsou trestáni za veškeré snažení. Kdo nepůjde proti nám, proti tomu také nepůjdeme, jak sdělil pan Zajíc. Už to je dost nemorální. Následné psaní různých upozornění, paragrafů a vyhrožování lidem už v tak špatné situaci na náladě moc nepřidá. Jakýkoli skutek je naopak po zásluze potrestán. Zaměstnanci a děti jsou na posledním místě. Na prvním místě jsou jen zájmy paní ředitelky a snaha o to, aby prosadila svou osobnost byť by měla jít přes mrtvoly. To, že veřejnost vnímá situaci za žalostnou, zaměstnanci jsou diskriminováni, není s nimi jednáno jako s rovnými, naopak jako s podřadnou pracovní silou a s dětmi jako s figurkami, nikoli osobnostmi je k pláči. Voláme po spravedlnosti, ale není nás vyslyšeno. Lidé co tuto práci dělají s nadšením, láskou a jsou vzorem jsou potlačování a za vzory se považuje paní ředitelka, pro kterou byl zřejmě vzorem i pan Zajíc. Lidé nedopusťte, aby takovéto jednání bylo běžné, aby lidé co mají rozum, lásku v srdci a snahu pomáhat byli jen figurkami na hracím poli a lidé, co jen škodí, likvidují a neberou ohledy na potřeby dětí, zaměstnanců a potřebných pomoc vládli světu. Diagnostický ústav Dobřichovice je zařízení na které děti vzpomínají i po x letech, pamatují si, co je zaměstnanci naučili a obracejí se na nás se svými radostmi i starostmi dodnes. Obávám se však, že po těchto skutcích, co se dějí a ničí vše to co bylo vybudováno a pomohlo tolika dětem a rodičům bude brzy zlikvidováno. A proč? Aby si někdo zvedl sebevědomí, vyléčil si mindrák a obohatil se na úkor bezbraných lidí co potřebují pomoc.