Petice proti obsazení resortu školství Jihočeského kraje KSČM

Studovala jsem za minulého režimu. V hodinách humanitních předmětů nepřipadalo v úvahu vyjádřit svůj názor a diskutovat se soudruhem profesorem (kdo mu říkal "pane profesore", byl považován za hrdinu). Všichni museli souhlasit s vedoucí úlohou KSČ, která se probírala v hodinách občanské výchovy spolu s komunistickým manifestem, o ničem jiném než o socialistické ideologii nás v těchto hodinách neučili. Podobně vypadaly hodiny literatury, kde byli podrobně probíráni spisovatelé S.K.Neumann, Majerová, Pujmanová apod. a ostatní opravdu důležití jen okrajově - Čapek nebo vůbec - Seifert.
V hodině slohu jsme dostali třeba za úkol napsat úvahu na téma "socialismus a mír" - asi si dokážete představit, že nic jiného než ódu na socialismus tato práce nemohla obsahovat. Takže nás vlastně učili i lhát a přetvařovat se.
V hodinách dějepisu jsme se dozvěděli o VŘSR a Auroře, ještě o francouzské buržoazní revoluci - ta se komunistům líbila. No a z českých dějin jsme hodně probírali útlak pracujícího lidu za feudalismu, i když jsme se vlastně ani nedozvěděli, kteří králové tady tenkrát vládli. Okrajově byl zmíněn Přemysl Otakar II. a Karel IV. Můj děda měl doma staré učebnice dějepisu z první republiky a já jsem si v nich četla, abych se o dějinách vůbec něco dozvěděla. No a o Masarykovi a Benešovi jsme se neučili vůbec.
A to podotýkám, že jsem chodila na gymnázium.