Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla.

1. Nesouhlasím s přejmenováním letiště Praha-Ruzyně na letiště Václava Havla, a to nejméně do té doby, než se skutečně objektivně posoudí role Václava Havla jako občana před rokem 1989, a poté jako  prezidenta Československé a později České republiky po roce 1989.
2. Požaduji, aby tuto historickou analýzu mohli nezávisle vypracovat  historici, kteří se touto problematikou zabývají a měli na ní dostatečně dlouhý historický odstup.
3. Požaduji, aby případná historická analýza byla zveřejněna a zpřístupněna co nejširší veřejnosti.
4. Požaduji v případě trvajícího společenského požadavku na přejmenování  Ruzyňského letiště všeobecné referendum, popřípadě jiný plebiscit (např. prostřednictvím internetu a pod.)

Autor petice: narozen 1956, nebyl členem pionýra SSM, KSČ, ani jiné politické strany, nebyl v disentu, je odpůrcem všech totalitních systému, pravicových i levicových.

Od roku 1985 do současnosti vykonává svobodné povolání, výtvarník malíř.

Zaslal jsem otevřený dopis vládě, kde vysvětluji smysl petice, i přes moji velkou snahu, mi nebylo umožněno zveřejnit tento dopis     v hlavních a nejsledovanějších veřejně právních sdělovacích prostředcích, a tím seznámit veřejnost s touto peticí.

Proto petici nechám co nejdéle otevřenou,

Petr Kellner

Dopis který jsem poslal vládě České republiky.

Petice

V Praze 30. 1. 2012

Odesilatel: Petr Kellner

Adresát: RNDr. Petr Nečas, předseda vlády ČR

Věc: petice proti přejmenování letiště Praha-Ruzyně

na letiště Václava Havla.

Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády

Dovoluji  si Vás informovat v rámci objektivity o existenci  petice  proti přejmenování letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla.

Odůvodnění:

Domnívám se, že v krátkém období po úmrtí exprezidenta pana Václava Havla, by nebylo vhodné jakýmkoliv způsobem a z jakýchkoliv pohnutek oficiálně hodnotit a oceňovat osobnost Václava Havla jako občana a prezidenta Československé později České Republiky.

Bylo by spíše vhodné skutečně nechat na historicích, aby oni nezávisle zhodnotili na základě objektivních  informací a dokumentů  osobnost Václava Havla a to s velkým časovým  odstupem, který dává smysl objektivnosti historické analýze.

Přejmenovat objekt jakým je letiště Praha, o kterém v této době může rozhodnout vláda ČR mi připadá přinejmenším zvláštní, protože takovéto rozhodnutí i kdyby k němu vedly ty nejlepší šlechetné pohnutky, musí byt nutně velkou častí občanské společnosti vnímáno jako politické a mocenské rozhodnutí.

V posledních týdnech ve veřejných sdělovacích prostředcích je prezentována tato osobnost jednostranně neobjektivně jenom převážně  pozitivně, aniž by byl dán prostor  opačnému názoru.

Proto bych se přimlouval při nejmenším o určitou zdrženlivost a to zejména  k památce zesnulého exprezidenta pana Václava Havla, který sám  před rokem 1990 byl tvrdým kritikem a odpůrcem vytváření jakýchkoliv kultů osobnosti.

Dále se domnívám, že nikdo nemůže mít nic proti tomu, aby po bývalém panu prezidentovi bylo přejmenováno divadlo, knihovna, nebo nově vzniklá ulice apod. popřípadě iniciovaná sbírka na  sochu pana exprezidenta od jeho příznivců. A to formou občanských iniciativ a v rámci jejich možností, ale ne na základě politického zadání a rozhodnutí.

V této chvíli, kdy pod petici proti přejmenování letiště Praha-Ruzyně je podepsáno více než 22 tisíc občanů a to i přesto, že jsem jako iniciátor petice nedostal skoro žádný prostor ve veřejně právních sdělovacích prostředcích, abych mohl obhájit a vysvětlit smysl petice.

Myslím že  nejde jenom o petice, jestli je někdo pro a nebo proti, ale o společenský a politický problém fungování občanské společnosti na zásadách pravdivého, objektivního a nezávislého  hodnocení doby, osobností a událostí kterými jsme my všichni více či méně pozorovateli a účastníky.

Na závěr znovu prosím vládu, aby zvážila a přehodnotila tento krok, který by mohl působit jako velice špatný signál směrem k občanské společnosti a svým důsledkem  vytvořil precedens, který  připomíná principy rozhodování daleko před rokem 1989, kdy mocenské aparáty bývalého režimu určovaly autoritativním způsobem, kdo je, nebo naopak není vhodný obdivu občanů naší země.

S pozdravem,

Petr Kellner.

Petici předám do podatelny vlády České republiky.

Tento dopis je otevřený.