Prohlášení občanů ČR k návrhu NS omezit přístup do archivů

hankacl

#76 Re:

2014-06-08 05:59

#42: Tomáš Kott -

Období po (jakékoliv) válce bývá ekonomicky dynamické. Míru dynamiky konkrétní země lze asi nejlépe posoudit porovnáním  se zeměmi sousedními, to ale nelze v rámci zdejšího komentáře a ani to sem již nepatří. Co se týče "všech stránek společenského života" zdá se mi, že pan Kott žil v jiné zemi než já. Za největší hřích považuji systém vydírání občanů státu prostřednictvím ohrožení budoucnosti jejich dětí.


Nepřihlášený uživatel

#77

2014-06-08 06:24

Zákon nesmí být zrušen!

Nepřihlášený uživatel

#78

2014-06-08 07:35

Pokusy zamlčení anebo zkreslování jakékoliv historie (fakta o událostech i osobách, které jakkoliv měly vliv na vývoj společnosti) mají občané právo zásadně odmítnout!

Nejvyšší soud by proto měl, i jako svoji morální odpovědnost a povinnost k naší společnosti, toto právo všech ctít a veřejně hájit zejména! Nesmí jendat proti zájmu většiny společnosti!


Nepřihlášený uživatel

#79

2014-06-08 07:38

Rád bych se dozvěděl konkretní jméno soudce, který návrh předložil. A rád bych se od něj dozvěděl důvod.

Nepřihlášený uživatel

#80 Re:

2014-06-08 07:41

#42: Tomáš Kott -

Porovnal jste též s obdobím panování Karla IV ?


Nepřihlášený uživatel

#81

2014-06-08 07:42

doufám,ještě stále

Nepřihlášený uživatel

#82

2014-06-08 07:43

doufám,přeze všechno

Nepřihlášený uživatel

#83

2014-06-08 07:49

Snad pomůže

Nepřihlášený uživatel

#84

2014-06-08 07:52

Každý má za své činy nést odpovědnost, a to i v budocnosti.

Nepřihlášený uživatel

#85

2014-06-08 07:54

Sama jsem obětí agenta StB a myslím si, že by bohatě stačilo, pokud by se badatel, zveřejňující materiály, obětí zeptal na souhlas, tak jak je to normální u všech jmen, která se uvádějí jinde. Běžně někoho citujeme, běžně uvádíme zkratky nebo šifry jmen, aby konkrétní člověk nebyl snadno dohledatelný, takže opravdu nevidím důvod, proč najednou chránit zločiny. Naopak. Musíme té době rozumět se všemi souvislostmi, jinak nám zbydou jen prázdné fráze a žádná varování.
Armin
Nepřihlášený uživatel

#86

2014-06-08 08:08

Drzost komunistických zločinců je i 25 let po krachu jejich bestiálního režimu neslýchaná. Boj proti lustračnímu zákonu, boj za udržení nakradeného a proti odškodnění obětí, viditelný zvláště v případě tzv. církevních restitucí, drzá snaha očernit co nejvíce celých uplynulých 25 let a osobnosti, které komunisti nenávidí, snaha zavléci zemi zpět do područí Rusáků (kde i přes jiný režim než byl SSSR čekají oprávněně podporu), štvaní proti našim spojencům, NATO a zvláště proti USA, sprostá snaha falšovat historii, ač žijí stále milióny pamětníků.... a plky, jak je "antikomunsmus zastaralý". Estébák ve vládě, estébácký práskač místopředseda parlamentu.... a "nezávislý" soud, který to podporuje! V tom případě bude muset v zájmu ochrany osobnosti stejně chránit (a zabraňovat vyšetřování) i všechny "obyčejné" zločince, vrahy, zloděje, pedofily.... Nebo se tomu konečně postavíme a odkážeme zločince - zvláště jejich nejodpornější druh, politické zločince, komunisty - tam, kam se postavili sami svými zločiny. Zločiny komunismu (rudého i hnědého) jsou nepromlčitelné a zločinec je každý, kdo je bere v ochranu!


Nepřihlášený uživatel

#87

2014-06-08 08:25

na můj vkus hodně pozdě, bojím se, že nevratně pozdě

Nepřihlášený uživatel

#88

2014-06-08 09:05

je jasné, že staré bolševické struktury, které poprvé nominoval do nejvyšších justičních orgánů Havel, mají pořád dost sil a jejich potomci nezřídka jdoucí v jejich stopách ( mladý Uhl, Dienstbier) pokračují v načatém díle!!

Nepřihlášený uživatel

#89

2014-06-08 09:05

žádný další omezování!

Nepřihlášený uživatel

#90

2014-06-08 09:59

česko potřebuje dekomunizaci debolševizaci soudů policie armády školství .... a zákon o úrotiprávnosti komunistického režimu v původním znění ...

Nepřihlášený uživatel

#91

2014-06-08 10:01

Nacismus a komunismus jsou identické ideologie.

Nepřihlášený uživatel

#92

2014-06-08 10:01

čr potřebuje debolševizaci represívních složek a školství ,přijetí zákona o protiprávnosti komunismu z r 1992 v plném znění
Tomáš Kott

#93

2014-06-08 10:01

Souhrnný ukazatel hospodářského růstu

Souhrnný ukazatel hospodářského růstu, společenský produkt, se v socialistickém Československu v letech 1950 – 1989 zvýšil 6,51 krát.

Podle závěrů F. Nevařila vzrostl v Československu do roku 1989 majetek čili národní jmění na zhruba 3 biliony Kč, tedy více než 7,5 krát – podle jiných údajů 7,2 krát – (z toho v České republice 5,8 krát a na Slovensku 11,4 krát) a to při pětinásobném zvýšení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva (ve srovnatelných cenách r. 1989 a po odpočtu opotřebení výrobních fondů.

V Pamětech L. Štrougala je toto hodnocení ještě úplnější: „Koncem roku 1948 bylo v ČSR celkem 757 miliard Kčs základních prostředků včetně zásob a nedokončené výstavby“ (od výroby po osobní vlastnictví, při opotřebení o polovinu níže) pak zhruba 400 miliard tehdejších korun. Koncem roku 1989 měla ČSSR včetně nedokončené výstavby zásob, základní prostředky v celkové hodnotě 5.178 miliard Kčs. Majetek tedy vzrostl 6,8 krát (při odečtení opotřebení zhruba o 50 % = okolo 3 bilionů, teď dokonce 7,5 krát. „Z toho 65 až 70 % bylo ve společenském – státním a komunálním vlastnictví, zbytek převážně v osobním (hlavně rodinné domy) a zčásti v družstevním vlastnictví“.
Tomáš Kott

#94

2014-06-08 10:02

Vyrovnané státní hospodaření

Československo mělo vyrovnané státní hospodaření, vyrovnanou platební bilanci, a většinou vyrovnanou obchodní bilanci. Nebylo v podstatě zadluženo, včas splácelo dluhy včetně úroků. Hrubé zahraniční zadlužení (státu, bank i podniků) dosáhlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolarů, tj. asi 500 dolarů (7 500 Kč) na obyvatele. Státní banka Československá (SBČS) měla k dispozici 105 tun měnového zlata v ceně zhruba 15 až 17 miliard a stát měl v SBČS k dispozici na hotovosti asi 85 miliard Kčs finančních rezerv. Stát, republiky, kraje, okresy ani obce neměly žádný vnitřní dluh.

Celková devizová pozice státu – s přihlédnutím k poskytnutým vládním, bankovním a obchodním úvěrům do zahraničí byla aktivní na úrovni zhruba 23 miliard Kč. Patřily sem i naše pohledávky nesplácené ve lhůtě (např. Sýrie, Irák, Egypt). Banky a podniky neměly řádné rizikové úvěry, koncem 1989 výše poskytnutých úvěrů nesplácených ve lhůtě činila jen 700 milionů Kčs.

Podle F. Nevařila, převzal polistopadový režim finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč a k tomu asi 107 tun měnového zlata. Byl to majetek rentabilní, který vynášel okolo 10 % z vloženého kapitálu. V roce 1989 vykázalo československé národní hospodářství zisk asi 150 mld.

Dnes by jeho hodnota byla oceňována na výši 7 až 8 bilionů Kč. Pokud jde o samotnou Českou republiku, připadalo na ni v roce 1989 asi 2,1 bilionu Kč (v dnešních cenách kolem 10,5 bilionu Kč). Na stát a komunální orgány (kraje, obce) připadalo tehdy v ČR nejméně 1,4 bilionu Kč (dnes asi 7 bilionů Kč).
Tomáš Kott

#95

2014-06-08 10:02

Rychlý vzestup průmyslu

Průmysl narostl během 40 let více než 13,5 krát. Jen za poslední předlistopadovou pětiletku vzrostla průmyslová výroba o 38,5 % (zemědělská výroba o 13,5 %).
Stavby elektráren - elektrifikace

Celkový instalovaný výkon elektráren v letech 1948 – 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Velmi rychle byla dokončena elektrifikace obcí. Klíčový význam měla elektrifikace hlavních železničních tratí; parní trakce tak byla nahrazena trakcí elektrickou a zčásti i motorovou. Systematická elektrifikace v českých zemích začala v letech 1955 až 1959 a pokračovala v letech šedesátých minulého století. Do roku 1980 byly železnice elektrifikovány.
Tomáš Kott

#96

2014-06-08 10:03

Zemědělská produkce rostla

Zemědělství se orientovalo na potravinovou soběstačnost v zásobování potravinami mírného pásma. V nabídce potravin jsme byli soběstační, mohli jsme vyvážet i do zahraničí. Deficity u tropických produktů a nepotravinářských zemědělských produktů zmírňovaly vývozy cukru, sladu, chmele a piva.

Hodnota souhrnného ukazatele zemědělské výroby ČR, hrubá zemědělská produkce (HZP, zde v cenách roku 1989), vzrostla od roku 1970 do roku 1989 ze 79,5 miliardy korun na 108,6 mld. Kč, tedy o 36,7 procent, z toho HZP živočišné výroby z 43,9 miliardy na 63,9 mld. Kč, neboli o 45,5 %.

Výroba jatečných zvířat (skotu, prasat a drůbeže) se zvýšila od roku 1970 do roku 1990 o 52,6 %, výroba mléka za stejné období o 49,5 %. Naproti tomu produkce (vyjadřovaná HZP v cenách roku 1989) od roku 1990 do roku 2010 poklesla z hodnoty 106,1 mld. Kč na 68,1 mld. Kč, resp. o 35,8 % a byla v tomto roce nižší, než např. v roce 1936.
Tomáš Kott

#97

2014-06-08 10:04

Řešení bytového problému

Postupně byl překonáván bytový problém zděděný z první republiky a z okupace. Mladým rodinám byly poskytovány bezúročné či zčásti odepisovatelné půjčky. V řadě případů bylo možné získat podnikový byt.

Počet bytů od roku 1946 vzrostl ze 751 tisíc na 2.938 tisíc v roce 1980. Dnes bydlí většina obyvatel země (dvě třetiny) v bytech postavených za socialismu, s ústředním vytápěním, teplou i studenou vodou i veškerým příslušenstvím.

Celkově bylo v ČSSR v roce 1975 postaveno 10,3 bytových jednotek (tj. Bytů a rodinných domů) na 1.000 obyvatel, v roce 1980 téměř 9 a v roce 1985 ještě 7 bytů a rodinných domků na 1.000 obyvatel ročně. Nájemné činilo podstatně méně než 10 % průměrného příjmu.
Tempo výstavby panelových bytů

První panelový byt byl smontován v tehdejším Československu v roce 1953. Od té doby bylo postaveno téměř 1.200.000 bytů tohoto typu, přičemž se masivně stavělo v 70. a 80. letech. Pro přehled bylo v letech 1955-60 postaveno 60.000 bytů; 1960-65 postaveno 160.000 bytů; 1965-70 postaveno 180.000 bytů; 1970-75 postaveno 240.000 bytů; 1975-80 postaveno 220.000 bytů; 1980-85 postaveno 180.000 bytů; 1985-90 postaveno 120.000 bytů.

Nepřihlášený uživatel

#98

2014-06-08 10:05

Nacismus a komunismus jsou v praxi identické ideologie.
Tomáš Kott

#99 Re:

2014-06-08 10:09

#98: -

MANIFESTACE KSČ PRO OBRANU REPUBLIKY V SUDETECH ROKU 1938!!NA DEMONSTRACÍCH PROMLOUVÁ I KLEMENT GOTTWALD  http://www.youtube.com/watch?v=AvhMLe3TTIA

Tomáš Kott

#100

2014-06-08 10:11

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 se aktivizoval i komunistický odboj, který již od srpna roku 1939 vydával ilegální Rudé právo. V létě 1941 bylo vytvořeno II. ilegální vedení KSČ v čele se Zikou. Na Moravě vzniklo zemské vedení KSČ, které vydávalo ilegální noviny Hlasy z podzemí, od října roku 1942 Moravskou rovnost. Ilegální noviny a časopisy, mezi něž patřil Český kurýr, V boj, Detektivky a další vydávaly všechny složky odboje. Domácí odboj organizoval a prováděl všechny formy odporu proti německé okupační moci, přičemž byl několikrát oslaben zásahem německých bezpečnostních složek, průnikem konfidentů gestapa či vyhlášením stanného práva a s ním spojeného teroru.

Politické cíle demokratického odboje po skončení války se lišily v podstatě jen v míře důraznosti. Nikdo se nechtěl vrátit k systému parlamentní demokracie první republiky, aniž by odmítaly Masarykovské principy. Šlo zejména o myšlenku obnovy původních hranic Československa, vládu národní fronty bez opozice, bezpečnostní napojení na Sovětský svaz, vyhnání části kolaborujících nebo všech českých Němců, levicová sociální orientace.[2][1][3] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_odboj_%281939%E2%80%931945%29