Prohlášení občanů ČR k návrhu NS omezit přístup do archivů

Podle archivního zákona se zpřístupňují všechny archiválie starší 30 let (§37, odst.1),
ale nelze zpřístupnit archiválie obsahující "citlivé osobní údaje" žijících osob (§37, odst.2,3).

Praxe je taková, že některé nejmenované archivy odmítají NEPRIVILEGOVANÝM badatelům zpřístupnit některé archiválie vzniklé po roce 1910 (tj. v současnosti 104 let staré) s odkazem na ochranu citlivých údajů žijících osob, aniž by badatele uvědomily o možnostech jak získat souhlas těchto osob (nebo ověřit, jestli někdo takový vůbec ještě žije) a že tuto možnost (a povinnost) mají archivy.

Pokud bude výjimka podle §37, odst.11 zrušena, neznamená to nic jiného, než u všech archiválií teoreticky obsahující "citlivé osobní údaje" žijících osob budou muset archivy z ÚŘEDNÍ POVINNOSTI dané jim zákonem ověřit, zda někdo takový žije a zda souhlasí.

Tím se na jednu stranu zdrží využívání archiválií (a zpřístupnění některých bude nutné odložit na pár let), na druhou stranu budou úředně zjištěny adresy, popřípadě data úmrtí dotčených osob, ať už zločinců, obětí, očitých svědků aj. údaje, ke kterým by se člověk bez přístupu k potřebným registrům nikdy nedostal.

A jako bonus: pokud zkušení badatelé budou pravidelně nutit archivy postupovat podle zákona, tj. zjišťovat zda osoby uvedené v dokumentech ještě (ne)žijí, bude informována i širší veřejnost, archiváři už nebudou moci svátečním badatelům lhát a spousta dnes nedostupných archiválií se jim zpřístupní.

Myslím, že z dlouhodobého hlediska pozitiva zrušené výjimky převáží nad negativy.