Učím 20 let, můžu tedy srovnávat. Ve třídách je zhruba stejný počet žáků, ubývá ovšem sumárum vědomostí, které mají děti vstřebat. (Co zvládli žáci 5.ročníku před 15 lety, nezvládají dnes žáci o dva roky starší!) A přesto - v každé třídě běžné základní školy (nemluvím o školách výběrových, soukromých apod.)je několik žáků, kteří učivo nejsou schopni zvládnout v běžné lhůtě a přiměřeném tempu. Začíná začarovaný kruh, ve kterém se učitel snaží dokola vysvětlovat stále stejnou látku (aby bylo možné se v učivu posunout o kousek dopředu) a ve kterém jedny děti brzdí vzdělávání druhých, kteří učivo zvládnou a je možné s nimi pracovat podle časového plánu, který si učitel na začátku školního roku připravil. Důsledky jsou zřejmé - neadekvátní množství pozornosti učitele věnované těm "pomalejším" a nedostatek času na ty, kteří by na tuto pozornost měli zcela jistě také nárok, ale nemají "šanci". Nemluvím o dětech s diagnostikovanou dyslexií apod. Žáci, kteří nemohou učivo ZŠ zvládnout, mívají i výchovné problémy, protože jak jinak vyniknout...? Od kamarádky, která učí na speciální škole, vím, že ty samé děti jsou v jim odpovídajícím kolektivu klidné, snaživé a veselé. Tak proč se místo rušení speciálních škol nedělá propagace systému jejich vzdělávání, návaznost na učňovské obory apod? Je opravdu nutné, aby měla většina budoucí generace maturitu, zatímco dobrých řemeslníků bude jako šafránu? A ještě jedna otázka - co bude s učiteli, kteří dnes na speciálních školách učí? Budou se muset "rekvalifikovat" na učitele ZŠ? A jsou učitelé ze "základek" dostatečně vzděláni ohledně vzdělávacích potřeb a možností dětí se speciálními potřebami? Anebo prostě "stát" oznámí, že jsou
všichni žáci stejně schopní naučit se cizí jazyk, matematiku či zpěv, a vy se, učitelé věčně rebelující, jděte se svým vzděláním a názory klouzat, k tomu vás totiž stát nepotřebuje...??? Nechci se toho dožít!!!

#7: Violet - NENENE

Paní Violet, s názorem celkem souhlasím, ale jako pedagog byste mohla vědět, jaký je rozdíl mezi zš praktickou a zš speciální a neplést si pojmy s dojmy. Změna se týká jen zš praktických nikoliv speciálních- kde jsou primárně zaměřeny na děti se středně těžkou mentální retardací ( a nižší) a jinými formami a kombinacemi zdravotního postižení.

A k českému základnímu školství obecně bych řekla, že je nadměrně náročné. Pokud je dítě nadané, učivo zvládá bez problému vstřebávat, má štěstí na brilantní pedagogy a ne nepružné zkostnatělé struktury před důchodem, tak se učí dobře. Ale v ostatních případech to je neštěstí. Ve výukovém procesu jsou také důležité nátura a přístup pedagoga, což ne vždy je radost. Ale vše souvisí se vším, takže někde změny začít musejí, ale kde?