Jsme proti novele branného zákona

Petice proti přijmutí novely branného zákona

My, níže podepsaní občané České Republiky, si ceníme osobních svobod a lidských práv, jakož i práva na život ve svobodném státě. Máme stále v paměti období z minulosti našeho českého národa, kdy byla tato nezadatelná práva českému národu upírána, proto se znepokojením hledíme na tuto novelu, která by nás vrátila o krok zpět od svobody, kterou jsme si tak těžce vydobyli.

Do medií vyšla v posledních dnech zpráva, že Ministerstvo obrany chce přijít s novelou zákona o branné povinnosti a opět jako za bývalého režimu, posílat občany bez jejich vlastní vůle na vojnu. Tentokrát se má branná povinnost týkat žen i mužů a to ve věku 18-30 let. Politici argumentují tím, že nám chybí vojenské rezervy, kdyby jsme k sobě dokázali být upřímní, tak víme, že i kdyby šla do armády půlka národa, není žádná země kolem nás před kterou by jsme se díky nějakým rezervám dokázali ubránit. Novela zákona má být reakcí na ukrajinskou krizi, která se podle medií stále zhoršuje. Nesouhlasím s tím, aby se lidé bez vlastní svobodné vůle posílali na vojenský výcvik. Nechci válku a nechci nic řešit vojenskou cestou. Nenechme si brát svoji svobodu a životy, proto podepisuji tuto petici , ať se ještě před projednáváním této novely zákona ví, že s ní nesouhlasíme.

Následuje článek z ihned.cz:

Na ministerstvu obrany se rodí zákon, který by umožnil nařídit plošné odvody do armády i v situaci, kdy by vláda měla "jen" indicie o reálném nebezpečí. Teď to může udělat pouze po vyhlášení stavu ohrožení státu.

V české armádě slouží dvacet tisíc profesionálů, v případě ohrožení by ale potřebovala ještě desítky tisíc záložníků. A za současného stavu by je neměla kde vzít.

Ačkoliv novela zákona ještě není na papíře, samotná myšlenka už mezi politiky boduje.

Podporuje ji například předseda ODS Petr Fiala. "Krize na Ukrajině ukazuje, že na přípravu na obranu státu nemusí být mnoho času. Předložený návrh zohledňuje zájem každého občana na obraně země a zároveň zachovává demokratické osobní svobody člověka," tvrdí.

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nechce plošné odvody komentovat. "Já se zásadně nevyjadřuji k textům, které nevidím," řekl.

Armádní expert TOP 09 Marek Ženíšek byl sdílnější. "Je to alternativa, která by mnohé vyřešila a o které se musíme vážně bavit," sdělil.

Jasný názor má předseda Úsvitu Tomio Okamura. "V mnoha nejvyspělejších zemích světa to není nic neobvyklého, existují různé formy. Mladí lidé by se zároveň aspoň na čas naučili nějaké praktické dovednosti a také se trochu osamostatnili. Samozřejmě bychom tím zvýšili i jejich fyzickou zdatnost," míní.

Podle něj je třeba diskutovat, zda by se branná povinnost měla týkat i žen. "Faktem je, že ženy jsou důležité, mají jiné schopnosti, které by byly v aktivních zálohách potřeba," dodal Okamura.

Proti novele zákona není ani předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. "Je to pojistka pro případ reálného ohrožení země," tvrdí.

Zároveň ale připomíná, že v Česku povinnost pomáhat státu v případě ohrožení i nadále platí. "Branný zákon z roku 2004 s brannou povinností nadále počítá a vztahuje se na všechny občany ve věku od 18 do 60 let. I na ženy, a to zejména z genderových důvodů, zákon totiž aplikuje princip rovných příležitostí mužů a žen," dodal.

Myšlenku nezavrhuje ani předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Stejně jako Kalousek ale chce počkat na text zákona. "Počkejme na návrh," napsal v SMS zprávě.

Pochybnosti k chystané novele vyslovil akorát místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Chybí plošné kapacity na masový výcvik a ani politická podpora pro financování takové armády není zřejmá," uvedl.

Server IHNED.cz oslovil s prosbou o reakci také premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku i stínového ministra obrany ČSSD Jana Hamáčka. Zatím neodpověděli.

Odvody pro lidi od 18 do 30 let

Novelu zákona z dílny ministerstva obrany plánuje vláda předložit do sněmovny na podzim.

Kdyby začala platit, kabinet by mohl v budoucnu rozhodnout, že kvůli blížící se vojenské hrozbě zavádí odvody - mladí lidé by zamířili před komise, které by pak zhodnotily, zda jsou schopni služby v armádě.

"Odvody by se pravděpodobně dotkly občanů některého ročníku mezi osmnáctým až třicátým rokem života," říká Pavel Ťulák z generálního štábu, který má přípravu branných zákonů na starosti.

V další fázi by pak vláda pro odvedence mohla nařídit povinné vojenské cvičení, které by trvalo minimálně tři měsíce. Šlo by o klasický výcvik, kde by si osvojili základní dovednosti.

Armáda sice může povolat občany i dnes, ovšem teprve poté, co parlament na návrh vlády vyhlásí stav ohrožení státu. Nečekaně rychlé zhoršení situace na Ukrajině však ukázalo, že takové řešení může být příliš pomalé.

"První odvedení občané by byli k dispozici přibližně za 72 dnů a následně by musel proběhnout ještě jejich výcvik, což je v případě reálné hrozby příliš dlouhá doba. Novela má umožnit v případě nutnosti především nábor civilních specialistů, kteří v řadách armády chybí," řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

 


NEBO

Vaše e-mailová adresa nebude publikována na našem webu. Autor petice ale uvidí všechny informace, které zadáte do tohoto formuláře.

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Zkontrolujte doručenou poštu (i složku s nevyžádanou poštou)
Facebook