Kauza tzv. "Vlčích dětí" - otevřený dopis za nepředpojatost

Vrchní soud v Praze

Nám. Hrdinů 1300/11
140 00 Praha 4

 

Otevřený dopis Vrchnímu soudu v Praze ve věci odsouzení manželů Kašpárkových v kauze tzv. vlčích dětí

 

Vážený soude,

dovolujeme si vyjádřit svoje znepokojení z průběhu kauzy tzv. vlčích dětí a z rozsudku, kterým byl 5.1.2012 jejich otec odsouzen k osmi letům vězení a jejich matka ke třem letem s podmínkou.

Jako veřejnost jsme odkázáni na informace z médií, které jsou kusé a někdy i protichůdné, přesto jsme z nich dospěli k názoru, že v kauze nebyly dodrženy principy demokratického soudnictví a že rozsudek je neadekvátní prokázané skutečnosti.

Dovolte několik konkrétních argumentů:

Podle obhájce odsouzeného Jana Červenky soud osobně nevyslechl ani jednu na místě přítomnou
sociální pracovnici, ani lékařku, která děti viděla ihned po jejich odebrání.  Nepřijal ani výhrady ke znaleckému posudku, jehož autor sám uvedl, že chlapce neviděl a že vycházel  pouze z písemností. Mnoho argumentů pro usvědčení z týrání citovaných v médiích působí nejistě (např. zda děti měly či neměly hračky) až absurdně (např. že chlapci, kterým bylo v době odebrání od rodičů něco málo přes 1 a 2 roky neuměli mluvit a jíst příborem). Dle našeho názoru nebyla v kauze dodržena presumpce neviny, ale spíše uplatněn předpoklad viny (např. dle presumpce neviny bychom měli věřit matce dětí, že se se zakoupenými nosítky chystali brzy s dětmi vyjít ven).  Nenahlášení dětí na matriku a jejich nezařazení do systému zdravotnictví jsou, dle našeho názoru, administrativním přestupkem a ne trestným činem. Některé projevy jejich životního stylu (např. porody doma, rozhodování o očkováních svých dětí, omezení vlastnictví přístrojů) by měly být v dnešní demokratické pluralitní společnosti respektovány.

Také nesympatizujeme s veškerým chováním manželů Kašpárkových. Sociální izolace celé rodiny a dlouhodobá odloučenost od nejstaršího dítěte jsou jevy smutné a zarážející, ale nikoliv trestné. Na druhou stranu můžeme najít fakta, která svědčí o zodpovědném rodičovském chování – otec živil čtyřčlennou rodinu svým řemeslem (nenahlášením dětí na matriku se dobrovolně vzdali i rodičovského příspěvku od státu). Dětem kupovali biopotraviny a přírodní kosmetiku, což by se dalo označit za nadstandardní péči.

V sociální otázce zřejmě manželé Kašpárkovi potřebovali podat pomocnou ruku, aby se mohli přesvědčit, že svět za dveřmi jejich bytu není tak zlý, jak si mysleli. Bohužel to, co jim doposud tato společnost nabídla, je může pouze utvrdit v tom, že měli pravdu.

Průběh kauzy, její prezentace médii i rozsudek z 5. 1. 2012 v nás vzbuzují pocity, že ke skutečnému týrání dětí nedošlo a že jsou manželé Kašpárkovi odsouzeni v první řadě pro jiný životní styl, než zastává většinová společnost. Máme dojem, že pod rouškou ochrany dětí, jak justice, tak média i veřejné mínění odsuzují jinou filosofii a jiný životní styl (nebo jejich hledání) a že se v podstatě jedná o xenofobní jev. Pravděpodobně je zde strach z toho, že by i většinová společnost měla svoje hodnoty a svůj životní styl vystavit revizi.

Úkolem šašků a kašpárků na královském dvoře bylo ukazovat svým podivínským chováním králi, co dělá špatně. Moudrý král pochopil, hloupější možná nechal vsadit kašpárka za mříže. Pan Kašpárek a jeho žena ukazují svým podivínským chováním na vážné nedostatky naší technokratické konzumní společnosti. Společnosti, ve které rozhodně nejsou budoucí generace na prvním místě, jak bychom si někdy sami rádi namlouvali.

Vážený soude, v dalším projednávání této kauzy si dovolujeme poprosit všechny zúčastněné, aby nahlédli na celý případ oproštěni od ideologie konzumu a technokracie a xenofobního porovnávání s většinovým životním stylem.

Přejeme rodině Kašpárkových, aby se mohla osvobodit od strachu z vnějšího světa. Zbytku světa přejeme, aby se nebál přemýšlet o životě a hledat nové způsoby bytí, bude nám to všem k užitku.

S pozdravem

Mgr. Kateřina Kohoutová , Žítková

Petr Kohout, Žítková