Zpráva o korupci v resortu spravedlnosti 2018.

Veřejná kontrola našla na ministerstvu a v resortu spravedlnosti vážná systémová pochybení a bezpečnostní rizika.

 

V letošním roce jsme pokračovali na žádost ministerstva v kontrole resortu spravedlnosti [1]. S jejími výsledky si tímto dovolujeme seznámit odbornou i laickou veřejnost.

Zjistili jsme, že v celém resortu spravedlnosti nejsou řádně vykonávány povinnosti plynoucí orgánům státní správy [2] z ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád, SŘ). Jedná se o závažná systémová pochybení.

Ministerstvo nevede ke spisům soupisy dle SŘ, § 17 (1): „V každé věci se zakládá spis ...Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí...“ Absence soupisu umožňuje před vydáním rozhodnutí ze spisu vyjmout listiny (důkazy) a po vydání rozhodnutí je vrátit zpět, aniž by bylo možné to později zjistit. Tak lze ovlivňovat rozhodovací činnost úředníků. Jde o systémové vytváření prostoru pro korupci.

Ministerstvo považuje správní stížnost jen za podnět k provedení interní kontroly (která nikdy žádné pochybení nezjistí). Dle zákona má ovšem za povinnost vést stížnostní řízení dle § 175 SŘ. Vést stížnostní řízení znamená učinit stěžovatele jeho účastníkem, tedy přiznat mu právo do spisu nahlížet (§ 38). Což přináší, mimo jiné, možnost kontrolovat, jak orgán při vyřizování stížnosti postupuje. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti (§ 175 (7)). Postup přešetřování lze opět napadnout stížností. Ministerstvo však stěžovatele do spisů nahlížet nenechává, dokonce i přesto, že mu tuto povinnost výslovně ukládá metodická pomůcka vypracovaná Ministerstvem vnitra ČR [3]. Ministerstvo stěžovateli jen sdělí, že provedlo interní kontrolu. Jaké přesně úkony a důkazy provedlo, s jakým výsledkem, jakými úvahami a jakými právními předpisy se při rozhodování o důvodnosti stížnosti řídilo, to stěžovatel nemá právo znát. Stížnost nemůže nechat přešetřit.

Stížnost dle SŘ je důležitým opravným prostředkem proti chybnému postupu správního orgánu. Absence institutu účinné stížnosti vede k tomu, že chybný postup správního orgánu není napraven a úředníci můžou páchat rozličná protiprávní jednání dle své libovůle. Např. porušovat povinnosti plynoucí ze SŘ, z nařízení a vyhlášek, z vnitřních předpisů organizací, z metodických předpisů, instrukcí, řádů, pokynů, řídících aktů, z etických kodexů, atd. Systémové vytváření prostoru pro nesprávné postupy úředníků ministerstva a resortu spravedlnosti je i vytvářením prostoru pro protiprávní jednání, např. pro korupci.

Když jsme se začali o tyto věci zajímat blíže, ministerstvo naše žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. začalo odkládat bez vyřízení. Přestalo reagovat i na stížnosti dle InfZ a na žádosti o opatření proti nečinnosti (§ 80 SŘ).
                      
Pro srovnání jsme oslovili také Ministerstvo vnitra ČR. Vnitro nám na všechny žádosti o informace odpovědělo. Sdělilo nám, že správní řízení dle SŘ ministerstvo vede, např. řízení stížnostní. Ověřili jsme si, že zde soupisy ve spisech mají. Ministerstvo spravedlnosti a soudy však tvrdí, že stížnostní řízení dle SŘ povinni vést nejsou. O stanovisko jsme proto požádali NSS a NS, a ty uvádějí opak.

Povinnost postupovat dle SŘ, pokud zvláštní zákon neurčuje jinak (§ 1 (2) SŘ), odmítají také státní zastupitelství a Česká advokátní komora. Patrně v důsledku dohledové činnosti, kterou nad nimi ministerstvo vykonává. To vše je ale nejspíš jen příslovečná špička ledovce. Protože tomu správní orgány protiprávně brání, např. neposkytováním informací, neumožněním nahlížení do spisů, bráněním veřejnosti ve vstupu do veřejných prostor, atd., většinu správních pochybení úředníků resortu spravedlnosti nemůže veřejná kontrola zjistit.

Našli jsme nejvýše postaveného úředníka, který chybné správní postupy uplatňuje a prosazuje. Ing. Dušan Homola, ředitel odboru kontroly a prošetřovatel korupce, je jedním z nejvýše postavených úředníků ministerstva. Kontroluje, resp. řídí po stránce správní celý resort spravedlnosti. O komunikaci s námi zájem neprojevil. Informace o něm jsou zde: profesní životopisy – dole.

Ing. Homola pracoval jako prodavač a později jako zástupce vedoucího informační soustavy v Potravinách Praha, závod 12-11. Od 1. 3. 1985 pracoval jako kontrolor Výboru lidové kontroly ČR, a od té doby dodnes se Ing. Homola zabývá pouze dohledovou a kontrolní činností [4]. Výbor lidové kontroly byl důležitým nástrojem moci komunistického režimu [5]. Je prakticky vyloučeno, aby činnost kontrolora VLK vykonávala osoba, která nebyla alespoň kandidátem vstupu do zločinné organizace - Komunistické strany Československa. 

Ing. Homola nemá žádné vzdělání zaměřené na správní právo nebo na výkon státní správy. Nemá dokonce ani žádné právnické vzdělání. To vše vyvolává řadu otázek ohledně morální integrity a způsobilosti stávajícího ředitele odboru kontroly a prošetřovatele korupce na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Osoba Ing. Homoly je významným korupčním a bezpečnostním rizikem pro celý resort spravedlnosti.

Nikoli menším rizikem je nejvyšší úředník, vyřizující za resort spravedlnosti agendu svobodného přístupu k informacím, který tají informace způsobilé vyvrátit nebo dokázat podezření ze systémového vytváření korupčního prostředí. Tímto úředníkem je vedoucí oddělení styku s veřejností, Mgr. Jaroslav Rozsypal [6].

Ministerstvu jsme prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb. zaslali postupně následující žádosti o informace:

  1. Žádáme údaje o počtu stížností nově zapsaných do Centrálního registru stížností MSp za každý z roků 2015, 2016 a 2017.
  2. Kolik z celkového počtu stížností za každý rok bylo řešeno jako stížnost dle § 175 správního řádu, a kolik z celkového počtu stížností bylo řešeno pouze jako podnět ke kontrole dle interních předpisů MSp?
  3. Kolikrát v každém z roků 2015, 2016 a 2017 ministerstvo o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb. rozhodlo tak, že se žádosti vyhovuje, a kolikrát, že se žádost zamítá? 
  4. Kolikrát v každém z roků 2015, 2016 a 2017 ministr spravedlnosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb. rozhodl tak, že se žádosti vyhovuje, a kolikrát, že se žádost zamítá? 
  5. Žádáme o kopii posledního (nejnovějšího) protokolu o nahlížení účastníka stížnostního řízení do spisu vedeného ke stížnosti vyřizované Ministerstvem spravedlnosti ČR.
  6. Žádáme o zaslání kopie soupisu vedeného ke stížnostnímu spisu Ministerstva spravedlnosti, v němž je založena listina č.j. MSP-19/2018-OK-ZK/2, datovaná 8. 10. 2018, podepsaná JUDr. Janem Kněžínkem.
  7. Žádáme o úplný životopis Ing. Dušana Homoly, ředitele odboru kontroly a prošetřovatele. (Životopis obsahující údaje o veškerém jeho vzdělání a praxi a dalších významných skutečnostech.)
  8. Žádáme o kopii životopisu Ing. Homoly, životopisu, který předložil jako uchazeč o zaměstnání na ministerstvu, vč. souvisejících příloh (motivační dopis, apod.)
  9. Žádáme o informaci, zda Ing. Dušan Homola, ředitel odboru kontroly na Ministerstvu spravedlnosti, do uvedené pozice postoupil cestou výběrového řízení. Pokud ano, žádáme a) info o počtu účastníků VŘ, b) kopie všech písemností, které Ing. Homola v souvislosti s VŘ zaměstnavateli předložil (žádost o přijetí do služebního poměru včetně všech příloh), a c) kopii dokumentu, kde výběrová komise zdůvodňuje vybrání Ing. Homoly.
  10. Žádáme o informaci, zda Ing. Dušan Homola byl členem, popř. odkdy a dokdy, a jaké vykonával funkce v Komunistické straně Československa, popř. zda podepsal přihlášku za kandidáta KSČ, zda byl spolupracovníkem StB, členem Lidových milicí, pomocníkem Veřejné bezpečnosti a zda studoval VUML.
  11. Žádáme o informaci, zda Ing. Dušan Homola, vedoucí odboru kontroly a prošetřovatel korupce na Ministerstvu spravedlnosti ČR, je osobou vedenou v evidenci zájmových osob StB: http://www.svazky.cz (Homola Dušan, nar. 30. 10. 1948 v Martině, zaveden do svazků StB 24. 11. 1989)
  12. Žádáme o kopie všech odpovědí MSp na stížnosti směřující na Ing. Dušana Homolu, vedoucího odboru kontroly a prošetřovatele Ministerstva spravedlnosti ČR, tedy odpovědí stěžovatelům obsahujících sdělení o důvodnosti stížnosti, včetně kopií odpovědí na podání následná a související (jako např. na žádost o přešetření stížnosti).
  13. Žádáme o kopie všech odpovědí MSp na stížnosti směřující na na Mgr. Jaroslava Rozsypala, vedoucího oddělení styku s veřejností Ministerstva spravedlnosti ČR, tedy odpovědí stěžovatelům obsahujících sdělení o důvodnosti stížnosti, včetně kopií odpovědí na podání následná a související (jako např. na žádost o přešetření stížnosti).

Informace ani zamítnutí žádostí jsme nedostali. Tímto s námi ministerstvo přestalo komunikovat zcela. Lze si to snadno ověřit: Zašlete otázky 1. až 13. s nadpisem: „Žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.,“ poštou nebo emailem na adresu: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, posta@msp.justice.cz Podepište se a uveďte svoji adresu.

Požádali jsme o tyto informace a o vysvětlení také 27 nejvyšších úředníků ministerstva, kteří by mohli požadované vědět, nebo v rámci svých kompetencí by nám mohli informace vyhledat a zaslat. Odezva nebyla žádná. Tím jsme vyčerpali všechny možnosti, které má reálně veřejnost k dispozici ohledně kontroly a uplatňování své moci prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR.

Zjistili jsme, že:

  • Ministerstvo a resort spravedlnosti řídí po správní stránce osoba, která k tomu nemá dostatečné vzdělání a o její způsobilosti k takové činnosti existují vážné pochybnosti.
  • Na ministerstvu a v resortu spravedlnosti je systémově vytvářen prostor pro korupci a utajovány jsou důležité informace.
  • Na uvedeném protiprávním jednání se podílejí všichni nejvyšší úředníci Ministerstva spravedlnosti, přinejmenším nečinností při poskytování informací a odmítáním poskytnout součinnost při odhalování korupce.

Je třeba vyměnit úředníky na pozici 1) ředitel odboru kontroly a prošetřovatel korupce a 2) vedoucí oddělení styku s veřejností Ministerstva spravedlnosti ČR.
Noví úředníci musí být vzdělaní a zkušení v oblasti výkonu státní správy a znalí správního práva. Platné zákony musí znát a také se jimi musí řídit. Nesmí vzbuzovat pochybnosti ohledně svých schopností a morálních kvalit. Nesmí mít z minulosti žádné vazby na stávající úředníky ministerstva. Bez provedení uvedeného opatření se ohledně nepořádku a korupce v resortu spravedlnosti nic podstatného k lepšímu změnit nemůže.

_____________________________________________________________________

[1] Zákonné oprávnění kontrolovat výkon justice plyne z čl. 2 Ústavy ČR: (1) „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Lid nemůže svou moc uplatňovat, aniž by orgány při jejím vykonávání kontroloval. Odborová organizace Sluníčko má ve svých stanovách registračním soudem schválené ustanovení: „Kontroluje činnost státní správy, zejména rezortu Ministerstva spravedlnosti ČR, ve smyslu Ústavy ČR, čl.2.“

[2] Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy ČR pro soudy, státní zastupitelství, pro vězeňství a pro probaci a mediaci. (zákon č. 2/1969 Sb.) Provádí dohled nad Českou advokátní komorou, Exekutorskou komorou a nad insolvenčními správci.

[3] Metodická pomůcka k vyřizování stížností podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. z 19. června 2006, vypracoval odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR: „(7) Stěžovatel je oprávněn nahlížet do spisu stížnosti. Žádosti o umožnění nahlédnutí do stížnostního spisu je třeba vyhovět vždy s výjimkou těch částí spisu, které obsahují utajované skutečnosti nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.“ http://docplayer.cz/30844257-Metodicka-pomucka-k-vyrizovani-stiznosti-podle-zakona-c-500-2004-sb-spravni-rad-ve-zneni-zakona-c-413-2005-sb-z-19.html

[4] Profesní životopisy - dole:
http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=5841&d=7979

Ing. Dušan Homola, ředitel odboru kontroly a prošetřovatel Ministerstva spravedlnosti ČR, absolvoval Vysokou školu ekonomickou, fakultu řízení, obor ekonomické informace a kontrola. Ing. Homola má více než 25 let praxe v oblasti výkonu státní správy se zaměřením na oblast kontroly a prošetřování stížností. (Informace od MSp)

Od roku 2014 je Ing. Homola ředitelem odboru kontroly Ministerstva spravedlnosti ČR. Odpovídá tak za kontroly vyplývající ze zákonného postavení ministerstva vůči soudům, státním zastupitelstvím, vězeňství a přímo řízeným organizacím, za dodržování právních předpisů a interních norem na ministerstvu, zabezpečuje plnění úkolů vyplývající pro resort z Vládní koncepce boje s korupcí a plní úkoly v agendě evidence stížností spojené s vyřizováním stížností na činnost ministerstva, soudů a státních zastupitelství. (Dle přílohy II. Organizačního řádu MSp) 

[5] V odděleních ÚV KSČ probíhal hlavní díl činnosti ústředního výboru. Zabezpečovala vzájemnou informovanost v aparátu ÚV KSČ. Měla poskytovat přímou pomoc stranickým organizacím v centrálních státních orgánech. Pečovala o ideovou výchovu a správné kádrové složení aparátu ÚV KSČ. Agenda jednotlivých oddělení plně kopírovala vládní agendu. Připravovaly se tu materiály pro schůze předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. Náplní Ekonomického oddělení bylo především řídit stranické organizace v centrálních hospodářských institucích; jeho součastí byl Výbor lidové kontroly ČSSR a ČSR. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/s_ksc_org_02_08.php

...V roce 1961 se projevil sovětský vliv ještě významněji, neboť došlo ke spojení státní kontroly se státní statistikou a byl vytvořen Ústřední úřad státní kontroly a statistiky s orgány v krajích a okresech. Zákonem č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a národohospodářské evidenci byl vytvořen nový systém tzv. lidové kontroly a statistiky zasahující takřka do všech oblastí občanského života. Výbory lidové kontroly byly pro obyvatelstvo velkým postrachem. V roce 1968 se Národní shromáždění pokusilo získat přímý vliv na činnost státní kontroly zřízením svého orgánu – Ústřední komise lidové kontroly. V souvislosti se zřízením československé federace byl v lednu 1969 zřízen Nejvyšší kontrolní úřad ČSR, který měl pravomoc kontrolovat tvorbu a užití prostředků státního rozpočtu a hospodaření s hmotnými finančními a ostatními prostředky republiky a jejich zdroji. Do jeho kompetence spadala rovněž kontrola provádění zákonů a opatření ČNR, vyřizování stížností a podnětů občanů. V roce 1970 byl na úrovni federace zřízen Výbor lidové kontroly ČSSR, jako ústřední orgán státní správy, v jehož čele byl člen vlády a jehož další členy jmenovala a odvolávala vláda. Na úrovni republik byly zřízeny Výbory lidové kontroly ČSR a SSR. V říjnu 1971 byl přijat nový federální zákon o lidové kontrole a zákon ČNR o výborech a komisích lidové kontroly. Obdobný zákon byl přijat i pro SSR. Soustavy orgánů lidové kontroly na úrovni federace i republik se staly významným, přímým nástrojem řízení a ovládání společnosti ze strany komunistické vlády a Komunistické strany Československa. Tento stav bohužel přetrval do pádu komunistického režimu v 90. letech 20. století. https://www.prf.cuni.cz/dcz/download/1404057761/

[6] Mgr. Jaroslav Rozsypal, vedoucí oddělení styku s veřejností Ministerstva spravedlnosti ČR, absolvoval Universitu Karlovu v Praze, fakultu právnickou, obor právo a právní věda. Mgr. Rozsypal má více než 10 let praxe v oblasti výkonu státní správy a vedení správních řízení, včetně zastupování orgánu státní správy v řízeních vedených ve správním soudnictví. (Informace od MSp)


Odborová organizace Sluníčko    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice24.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Facebook