Petice za vyhlášení Národního Parku Soutok Moravy a Dyje

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Soutok Moravy a Dyje tvoří rozsáhlé území mokřadů, nivních luk, lužních lesů, říček, tůní, periodických tůní, zaškrcených říčních ramen. Jedná se o lokalitu s největším počtem druhů a symbiotických společenstev lužního lesa na území střední a západní Evropy. Toto naprosto specifické, svou velikostí ojedinělé území je možno přirovnat pouze k porostům pralesních společenstev. A stejně jako pralesní společenstva na celém světě jsou předmětem zájmu těžařských společností, tak jsou i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Dodnes přes mnoho zmařených pokusů se nepodařilo toto území vyhlásit chráněným územím, jehož posláním je ochrana přírody a zachování přírodních společenstev. Důvodem jsou zištné ekonomické zájmy: těžba dřeva, ropy a lov zvěře.

Většina území navrhované rezervace je v majetku státu a podléhá správě Lesů České Republiky (LČR) Lesní závod Židlochovice. Dochází zde k těžbě v rozsahu jaká je na většině území ČR téměř nemyslitelná, a je v rozporu se zákonem §6 zákona č.17/1992 Sb. Dva hektary holiny v srdci lužního lesa tvořeného převážně porosty dubů vedou k úbytku podzemních vod, vysychání mokřadů, tůní, pramenišť a úhynu chráněných druhů obojživelníků, ptactva, hmyzu, ryb, závislých na těchto stanovištích. Dochází ke kolapsu ekosystému a zániku společenstva lužního lesa. Je skutečně zapotřebí zničit úplně vše abychom si uvědomili, co jsme zničili?

Zachraňme před zvůlí Ministerstva zemědělstí a financí, developerů a ziskuchtivých podnikatelů poslední rozsáhlý lužní les. Jedině vyhlášení národního parku, nebo CHKO s dispozičním právem správy státního majetku na území CHKO a zákazem hospodářského využívání lesa a těžby ropy může s okamžitou platností zastavit nevratnou devastaci zdejšího ekosystému, původních lesních porostů, lužního lesa a nivních luk.

Existence původních lesních porostů, lužního lesa, nivních luk, stabilita zdejšího ekosystému, počet rostlinných, živočišných druhů a hladina podzemní vody v této lokalitě je směrodatná pro ekosystémová společenstva celého povodí Moravy a Dyje.

My, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice požadujeme:

na základě §6 zákona č.17/1992 Sb. okamžité a definitivní zastavení těžby přírodních zdrojů, ropy, dřeva, nerostných surovin na pozemcích ve vlastnictví státu včetně pozemků ve vlastnictví dotčených obcí, na všech dotčených pozemcích v celkové rozloze 13 937,57 ha dle návrhu CHKO Soutok, navrhované AOPK ČR v roce 2010. Její hranice je ve své severní a východní části téměř totožná s hranicí současné biosférické rezervace Dolní Morava, jihozápadní část je omezena na bližší okolí řeky Dyje. Oblast má tvar písmene V s vrcholy navazujícími na CHKO Pálava na západě a končící mezi Mikulčicemi a Lužicemi na straně druhé.

Požadujeme vyhlášení Národního Parku nebo CHKO v úplném rozsahu uvedeného územního návrhu CHKO Soutok, a to na celém území ekosystémových společenstev soutoku Moravy a Dyje. Požadujeme, aby hospodářem a správcem státního majetku na území NP, CHKO byla Správa NP, SCHKO.

Za petiční výbor: Členové Spolku ekologická organizace PagoPago se sídlem: Tři Dvory 2 Litovel 78401. Členové rady, jmenovitě: Josef Čermák, Tři Dvory 2, Litovel 78401, Petr Prokeš, Tři Dvory 2, Litovel 78401. Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb.)

Podpisový arch k petici

(vyplněné petiční archy zasílejte na adresu : spolek ekologická organizace PagoPago Tři Dvory 2 Litovel 78401)

Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné blízkosti tohoto podpisového archu. Dle §4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká Petice za vyhlášení národního Parku Soutok Moravy a Dyje.

Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního zákona.

Za petiční výbor: Spolek ekologická organizace PagoPago, Tři Dvory 2 Litovel 78401: Josef Čermák, Tři Dvory 2, Litovel 78401, Petr Prokeš, Tři Dvory 2, Litovel 78401.

Příloha - Listina základních práv a svobod

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo

s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi

ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen

"petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3

Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním

mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud

jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem)

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se

státními orgány.

§ 4

Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici

svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být

umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným

způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má

být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil,

nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech

přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu

motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku

16 let.

§ 5

Podání a vyřízení petice

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává;

podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno,

příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici

do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo

ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a

způsob jejího vyřízení.

Společná ustanovení

§ 9

Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování

stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.

Josef Čermák za neziskovou ekologicko-dobrovolnickou organizaci PagoPago    Kontaktujte autora petice