Petice za záchranu kožešinových farem v ČR

Nejkvalitnějším oděvním materiálem je zvířecí kožešina. Už od pravěku kožešina představovala základní ochranu člověka před nepřízní počasí a ani dnes v 21. století její obliba jako luxusního nadčasového materiálu neklesá. Navzdory periodicky se opakujícím hysterickým protikožešinovým kampaním, z nichž jedna právě probíhá, má pravá kožešina stále silné postavení mezi spotřebiteli, kteří si jsou dobře vědomi toho, že umělé neekologické náhražky nikdy nemohou dosáhnout kvality pravé přírodní kožešiny. Např. značka Canada Goose je velmi oblíbená u mladé generace; pravou kožešinu přes mohutný nátlak aktivistů z dobrých důvodů stále používá i řada dalších světových módních značek, jako např. Fendi, Dolce & Gabbana, Dior, Valentino, Louis Vuitton, Ellie Saab, Yves Saint Laurent, Max Mara, Madeline aj. Ačkoli různí samozvaní "ochránci zvířat" se snaží kožešinu vykreslit jako něco nemoderního, nepotřebného a "pokrokem" překonaného, protikožešinová hysterie zůstává omezena na západní země, zatímco celosvětový trend je přesně opačný - spotřeba pravé kožešiny stále stoupá (viz např. zprávy společnosti Fur Europe).

Bohužel i do ČR dorazilo absurdní tažení samozvaných bojovníků za "zvířecí práva", které se bez jakéhokoli logického opodstanění se zaměřilo primárně právě na kožešiny, zatímco masný průmysl touto kampaní není zasažen. Mezi nátlakové prostředky "ochránců zvířat" patří např. demonstrace v "Adamově rouše", zavírání se do klecí uprostřed náměstí, šíření lží o údajném stahování kožešinových zvířat z kůže zaživa nebo protiprávní vypouštění kožešinových zvířat z farem. Je velkou kaňkou pro české zákonodárce, že místo toho, aby dbali zásad právního státu, populisticky podlehli této emocionální propagandě, čehož výrazem je zákaz kožešinových farem v ČR, účinný od 1. 2. 2019 (skandálně bez jakékoli náležité kompenzace pro postižené chovatele). Není tajemstvím, že protikožešinovým aktivistům ani tento zásah státní moci nestačí a jejich cílem je úplný zákaz prodeje a jakéhokoli oděvního využívání kožešin z kožešinových zvířat, což by již drasticky zasáhlo široký okruh spotřebitelů.

My níže podepsaní odmítáme v ČR pokračování honu proti kožešině. Dovolujeme si se postavit na obranu těch, kdo se zpracováním či prodejem kožešiny živí, kdo ji nosí a nebo kdo by ji nosit chtěli, ale nemají dost sebedůvěry, aby čelili společenskému tlaku odpůrců kožešiny. Tvrdíme, že pravá kožešina jako tradiční oděvní materiál s vynikajícími vlastnostmi a s velkou ekologickou hodnotou má v módě nezastupitelné místo a není žádný důvod její užití v oděvním průmyslu jakkoli omezovat. Žádáme, aby se již neustupovalo nátlaku tzv. ochránců zvířat a nepřijímaly se již žádné další zákonné restrikce proti produkci, zpracovávání, používání a prodeji kožešiny. Vyzýváme české politiky, aby bránili případným takovýmto restrikcím i na evropské úrovni. Apelujeme na sdělovací prostředky, aby nepřejímaly bezmyšlenkovitě údajně "progresivní stanoviska" ochránců zvířat, nýbrž aby si daly práci se zjišťováním fakt a o kožešině informovaly pravdivě a vyváženě. Konečně žádáme, aby byla znovu povolena existence kožešinových farem v ČR a umožněno jejich obnovení a zřizování farem nových.

Odmítáme, aby se zvířatům dávala "práva", která by nám diktovali jejich samozvaní zastánci. Se zvířetem by mělo být zacházeno humánně (tak, jak humánní zacházení definují veterinární odborníci, nikoli aktivisté), avšak zvířata nemohou mít práva jako lidé. Život člověka je nejvyšší hodnotou, zatímco život zvířete zkrátka někdy musí být posuzován hospodářským, případně vědeckým či jiným přínosem pro člověka. Kůže či kožešina je stejně tak jako maso zcela legitimním užitkem, který nám zvířata dávají. Pokud hospodářské zvíře neúměrně netrpí, je nepřípustné povyšovat zájem zvířete nad zájem člověka. Snahy stavět jakousi "pohodu zvířat" nad práva spotřebitele jsou na první pohled úsměvné, ale ve svých důsledcích mohou být nebezpečné pro lidskou svobodu.

Pokud toto přijmeme, zavrhování kožešin zcela postrádá logiku. 85% spotřebované kožešiny dnes pochází z kožešinových farem, kde jsou zvířata chována stejným způsobem jako ta, která naprosté většině z nás slouží jako zdroj masa a kůže. Jediný rozdíl je čistě emocionální: Liška či norek jsou pro veřejnost "roztomilejší" než masa "obyčejných" prasat, krav, kuřat a dalších jatečních zvířat. Máme-li však uvažovat o hospodářském užitku zvířat pro člověka, kategorie "roztomilosti" by v tom neměla hrát žádnou roli. Kožešinové farmy svou existencí chrání vzácné volně žijící druhy zvířat: V přírodě se dnes na kožešinu loví pouze přemnožené druhy zvířat, které páchají hospodářské škody a je nutné je redukovat (typicky např. kojot, bobr, mýval).

Na kožešinových farmách žádná zvířata netrpí. Tedy pokud za utrpení nepovažujeme prostou skutečnost, že jsou držena v zajetí a že délka jejich života je člověkem omezena. Chovají se domestikovaná hospodářská zvířata, většinou hybridy vyšlechtěné speciálně kvůli kožešině, které jsou na život v kleci a na kontakt s člověkem uvyklá. Zvířata mají na evropských kožešinových farmách veškerou zdravotní péči (lepší než miliony lidí ve třetím světě!) a usmrcování probíhá humánně. Žádný chovatel se nebude o svoje zvířata starat špatně, už proto, že každý "prohřešek" se podepíše na kvalitě kožešin z nich. Ze stejného důvodu samozřejmě nemůže docházet ani k údajnému stahování kůže zaživa. Kožešinová zvířata se tak rozhodně nemají hůř, nýbrž naopak mnohem lépe než jejich druhové, jejichž maso každý den konzumujeme.

Kožešiny jsou zdravé pro nás i pro naši planetu. Díky jednoduché skutečnosti, že jde o čistý přírodní materiál, který se na rozdíl od 80% běžně užívaných oděvů obejde bez ropy, činíme nošením kožešin naší přírodě (a tedy paradoxně i zvířatům) tu nejlepší službu.

Ve svobodné společnosti je každého věc, jak se bude oblékat. Nosit kožešinu je legitimní rozhodnutí, na které má každý člověk právo. Kdo chce, může se potit v umělých materiálech, ale nikdo nesmí svou volbu vnucovat ostatním. Musí zůstat svobodným rozhodnutím každého z nás, co se rozhodne nosit.

Vyzýváme proto každého, kdo má ke kožešině kladný vztah, ať už ji sám nosí nebo ne, a kdo chápe neuvěřitelnou absurdnost současného protikožešinového tažení, aby se svým podpisem připojil k petici a dal tak najevo, že v naší společnosti určitě nejsou jen odpůrci kožešin...

 

PS: autor petice nemá žádnou vazbu na kožešinové farmy nebo na jakékoli jiné subjekty v oblasti výroby, zpracování a prodeje kožešin, na věci je zainteresován pouze jako konzument a příznivec tohoto materiálu. Bude rád za jakékoli Vaše podněty, pozitivní i negativní.


Lukáš Bejček    Kontaktujte autora petice