Razantní dodržování nočního klidu mezi 22.00 a 6.00 hodinou

 

Boj proti hluku

 

BOJ PROTI HLUKU

Vymezení doby nočního klidu je obecně vnímané v rozmezí od 22.00 hodin do 6.00 hodin následujícího dne. O svátkách a víkendech 22.00 hodin do 8.00 následujícího dne pokavad nespadá na pracovní den. A ten či oni, kteří v noci vytváří hluk tak, že jinému upírá právo na klidný spánek, se dopouští přestupku. V praxi se nejčastěji řeší nepovolená hudební produkce v různých podnicích a v takové situaci je za přestupek postižitelný provozovatel restaurace. Pokud ale noční klid ruší hosté a návštěvníci odcházející z restaurace, diskotéky nebo baru, je zodpovědná osoba, která rušení způsobuje jako napřiklad organizované "Pub Crowl Parties" velmi hlučných skupin turistů dovršující až 100 lidí vymetající

hospody a bary na Starém městě demonstrativně se valící s průvodci z klubu do klubu jakobz jim Praha patřila a snaží se to dát všem ve městě patřičně najevo. Většinou stávají před kluby a zde kouří marihuanu, popíjejí alkohol, vyřvávají, omezují dopravu nebo jen hlasitě žvástají. Vše jen na úkor zaslouženého klidu občanů Prahy 1.

Za přestupek rušení nočního klidu hrozí od strážníků peněžitá pokuta. Jestli však například přestupce odmítne spáchaný přestupek uznat, mohou strážníci celou věc předat k projednání správnímu orgánu (tj. přestupkové komisi příslušné radnice města či obce nebo úřadu městské části). Dopouští-li se přestupku provozovatel restaurace nebo když se jedná o opakované jednání, předávají strážníci celou věc k vyřešení správnímu orgánu, od kterého hrozí postih daleko vyšší. Vy sami nemusíte nijak řešit, zda budete kontaktovat Policii ČR, tel. 158, či obecní (městskou) policii, tel. 156, případně linku 112 (jednotné evropské číslo tísňového volání). Pokud se vám nepodaří domluvit, situace by přetrvávala a ani postih ze strany správních orgánů by neměl tížený efekt, je možné obrátit se na hygienickou stanici nebo i odborné firmy, které provádějí autorizovaná měření hluku, vibrací a neprůzvučností podle požadavků stanovených ČSN (české technické normy). Umí vytvořit i návrhy řešení na odhlučnění. Protokoly pak slouží také jako podklady pro případné soudní spory. Takové firmy zpracovávají i znalecké posudky pro soud (od soudního znalce), ale to bych brala jako nejkrajnější možnost řešení.

Překračování hygienických limitů hluku ve většině případů nebude znamenat pouze obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, ale rovněž vážné ohrožení výkonu práv vlastníka.

Nadměrným hlukem je ohrožováno:

1. právo vlastnické, konkrétně právo na užívání vlastnictví k účelům bydlení, odpočinku, rekreace atd.; nadměrným hlukem rovněž klesá tržní cena nemovitosti, což je závažný zásah do vlastnického práva,

2. právo na ochranu bydlení a životních podmínek,

2 Tomu odpovídá i definice hluku uvedená v § 30 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, kde je explicitně řečeno,

že hlukem je „zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.“

3. právo na ochranu osobnosti včetně práva na ochranu zdraví

4. právo na příznivé životní prostředí

Časové rozmezí nočního klidu je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, kde se noční dobou rozumí doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin a svátkách a víkendech 22.00 hodin do 8.00 následujícího dne pokavad nespadá na pracovní den. V právním řádu ovšem již nenajdeme definici vymezující obsah nočního klidu, tj. jaká intenzita rušení noční doby musí nastat,

aby se jednalo o rušení nočního klidu, a proto bude třeba rušení nočního klidu posuzovat případ od případu.

Osoba, jejíž noční klid je rušen, má několik zákonných možností, jak se domoci odstranění tohoto rušení. V prvé řadě je možno využít přestupkového zákona, který v § 47 stanovuje, že přestupku se dopustí ten, kdo poruší noční klid. Za tento přestupek je možné uložit pokutu až do výši 1.000,- Kč. Každý má tedy právo oznámit Policii České republiky, že je rušen noční klid a policie danou věc prošetří a zaujme stanovisko, zda přestupek byl či nebyl spáchán. Této možnosti je možné využít zejména u výjimečných případů porušení nočního klidu (soused bujaře oslavuje narození svého syna). V případě, že jste však vystaveni hluku - rušení nočního klidu - soustavně, např. z rockového klubu ze sklepení Vašeho domu, těžko Vám v dané situaci pomůže pouze využití tohoto ustanovení přestupkového zákona, jelikož policisté nemohou neustále patrolovat před tímto rockovým klubem a udělovat pokutu těm, kteří ruší noční klid. Pomoci však může již výše zmiňovaný zákon o ochraně veřejného zdraví, který stanovuje, že osoby provozující zařízení jsou povinny zajistit, aby hluk z těchto zařízení nepřekračoval hygienické limity stanovené nařízením vlády č. 502/2000 Sb.

V rámci staveb určených pro bydlení a občanské vybavení platí, že nejvyšší přípustná hladina hluku je 40 decibelů, přičemž tato nejvyšší přípustná hladina se dále upravuje o předem stanovené faktory (např. zda-li jsou v okolí jiné zdroje hluku, o jakou denní či noční dobu se jedná).

Pokud tedy provozovatel zařízení porušuje povinnost nepřekračovat hladinu hluku, je možné se obrátit na orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v tomto případě okresní hygienici. Pokud se prokáže překročení limitních hodnot hluku je oprávněn hygienik uložit provozovateli takového zařízení pokutu až do výše 2.000.000,- Kč, v případě opakování dokonce může být pokuta uložena až do výše 20.000.000,- Kč, což už je poměrně zásadní sankce, která může znamenat i konec takového provozovatele.

Výše zmiňované limity hluku jsou však využitelné pouze v případě, že za hluk odpovídá podnikatel, jelikož se nedají použít na případy, kdy hlukem soustavně obtěžuje soused souseda a nepůjde o výjimečný případ, který lze snad přejít s nadhledem nebo vyřešit za výše uvedené pomoci přestupkového zákona. Na tuto situaci ale pamatuje ustanovení § 127 občanského zákoníku upravující tzv. sousedské vztahy, kde se stanovuje, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřeného poměru obtěžoval jiné vlastníky hlukem. V případě takového soustavného obtěžování hlukem je tedy možné podat žalobu na souseda s tím, že v případě úspěchu dané žaloby soud ve svém rozhodnutí zakáže sousedovi - vlastníku bytu - obtěžovat jiné sousedy - vlastníky bytu - hlukem.

Toto rozhodnutí je potom vynutitelné.

Zcela novou možnost, jak zabránit hlučným podnikům v ohrožováním klidného spánku obyvatel, mají obce. Nový zákon o obcích totiž v § 10 umožňuje obcím vydat v rámci jejich samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku a v rámci ní stanovit závazné podmínky pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, tj. obec má možnost vydat vyhlášku, ve kterém stanoví závazně platnou dobu, kdy musí veškeré akce v obci končit či za jakých podmínek taková akce bude probíhat. Za porušení této vyhlášky je přitom možno uložit pokutu až 30.000,- Kč.

Z výše uvedeného je zřejmé, že náš právní řád obsahuje několik možností, jak se domoci klidného spánku a ukončení rušení nočního klidu. Právní řešení rušení nočního klidu by ale mělo být až poslední alternativou. Přednost by měla mít lidská tolerance a ohleduplnost.

Při vážném ohrožení výkonu práv se soud nezabývá otázkou přiměřenosti poměrům. Vážné ohrožení práv je nezákonné ve všech případech a soud takové jednání bez bližšího zkoumání místních okolností případu a hledání míry přiměřenosti zakáže. Pokud soud žalobě vyhoví, přikáže rozsudkem žalovanému, aby se nezákonného jednání zdržel. Vysloví tedy zákaz obtěžování, které je nepřiměřené poměrům nebo zákaz jednání, které vážně ohrožuje žalobcova práva. Jakým způsobem žalovaný zdroj hluku omezí, zůstává na něm. Soud mu nemůže rozsudkem přikázat konkrétní opatření. Není proto v žalobě možné požadovat, aby žalovaný zboural svou hlučnou továrnu, zařízl své hlučné kohouty apod. Opatření přijatá žalovaným nicméně musí být efektivní a vést ke splnění výroku rozsudku, jinak mu hrozí exekuční řízení. žalovaný se musí do data uvedeného v rozsudku zdržet obtěžování žalobce. žalobní návrh (tzv. žalobní petit) je třeba formulovat tak, že žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce hlukem z (v žalobě uvedeného) pozemku žalovaného (případně i z jiné věci patřící žalovanému), pronikajícím na (v žalobě uvedenou) nemovitost žalobce. žalobce by měl rovněž zvážit, zda trvat na obvyklé lhůtě ke splnění rozsudku (3 dny), nebo z důvodu složitosti přijetí možných nápravných opatření (protihlukové stěny, výměna povrchu vozovky, omezení provozu atd.) navrhnout žalovanému lhůtu přiměřeně delší. Pokud žalovaný nesplní rozsudek soudu, je možné proti němu podat návrh na exekuci. Exekuce se bude provádět prostřednictvím ukládání pokut (do 100 000 Kč, i opakovaně), případně obestavením účtů žalovaného.

Oznámení o přestupku nemusí podat pouze osoba postižená spácháním přestupku, může tak učinit i kterákoli osoba, která se stala svědkem přestupku.

SVJ – právnická osoba může tedy oznámit přestupek. Nebrání tomu žádný zákonný předpis.

Na policii zajde nejspíše předseda, který podle ZoVB jedná za výbor SVJ navenek. Policie pak bude postupovat standardně: zjistí si kdo je osoba podezřelá ze spáchání přestupku, předvolá svědky, zajistí jejich výslech a výsledek pak předá příslušnému úřadu obce do třiceti dnů.

Stejně tak je možné, aby SVJ svým jménem podalo soukromoprávní žalobu při obtěžování vlastníků jednotek podle § 127 ObčZ (obtěžování hlukem, nočnima průvody atd.)

Soudy naopak opakovaně dospěly k závěru, že jde o výkon správy domu a SVJ je aktivně legitimováno i v případech obtěžování obyvatel domu podle § 127 ObčZ. Společenství se tedy může svým jménem domáhat nápravy závadného stavu. To platí jak pro obtěžování vlastníků jednotek hlukem s ulice.

V rozsudku soud uvedl:

  • „… každé společenství vlastníků jednotek má ze zákona o vlastnictví bytů omezenou právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům, avšak hranice této způsobilosti [jsou] dány pouze a právě tím, zda určitým právním úkonem, v tomto případě nabytím pozemku, vykonává navrhovatel správu domu či nikoliv.
    Z ust. § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů obsahujícího výše uvedenou legální definici správy domu, se podává, že účelem tohoto zákona je umožnit společenství vlastníků jednotek řádný výkon správy domu v širším smyslu. (…) Mezi takový výkon práva jednoznačně spadá i nabytí pozemku za účelem lepšího využití bytového domu, tedy takového pozemku, který bude bytovému domu „sloužit“ k uspokojení potřeb jeho obyvatelů, pokud tyto potřeby jsou spojeny se správou bytového domu.“

Stejné argumenty (včetně citace výše uvedeného rozsudku) použil i Městský soud v Praze jako soud odvolací v rozsudku 54 Co 3900/2007–203 ze dne 30. ledna 2008.

Soud rozhodl o tom, že SVJ je aktivně legitimováno ve sporu podle § 127 ObčZ o rušení hlukem pocházejícím z provozu na pozemní komunikaci:

  • „Dle názoru odvolacího soudu lze pod širší definici správy domu zahrnout i tuto žalobu, neboť lze předpokládat, že případná opatření vedoucí ke zdržení se obtěžování sousedního vlastníka imisemi hluku, se dotknou společných částí domů a pozemků, jejichž správu vykonává právě Společenství vlastníků.“

K aktivní legitimaci SVJ viz též .

Závěrem je možno shrnout, že aktivní legitimace SVJ v tzv. sousedských sporech podle § 127 ObčZ je dána tehdy, pokud obtěžování se týká společných částí domu, nebo domu jako celku. Hluk, šířící se z pozemní komunikace je vnímán jako obtěžování i ve společných prostorech domu. Obdobně pokud vlastník pozemku jej neobhospodařuje a pyl z travních porostů obtěžuje vlastníky před domem nebo v jeho společných částech, může se samotné SVJ domáhat nápravy podle § 127 ObčZ.

Proti těm, kdo se chovají hlučně, nemusí zasahovat jednotlivec sám za sebe, nýbrž celé společenství jako je SVJ.

S názorem „on to za nás někdo zařídí“. Nezařídí!

Známé přísloví praví voják se stará, voják má.

Pokud to nebudou řešit osoby, kterých se to týká, nic se nevyřeší.

 

Kde si stěžovat, kam psát ?

Starosta Prahy 1 e–mail: usi@praha1.cz

e–mail: provozovny@praha1.cz

e–mail: posta@praha1.cz

Hygienickou stanici hl. m. Prahy e–mail: podatelna@hygpraha.cz

Policejní prezidium České republiky, e–mail: posta.policie@mvcr.cz

Stížnosti - Úřad vnitřní kontroly, e–mail: vkpp@mvcr.cz

Městská policie hlavního města Prahy, e–mail: stiznosti@mppraha.cz

e–mail: kontrolni@mppraha.cz

Správa služeb hl. m. Prahy, e–mail: info@sshmp.cz

 

 


Boj Proti Hluku    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Podepsáním povoluji Boj Proti Hluku, aby předal/a můj podpis tomu, kdo v této věci pravomoci.


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice24.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Facebook