Petice proti likvidaci německých hrobů na chomutovském hřbitově

Cedulky s textem: „Toto hrobové místo není proplaceno. Dostavte se do kanceláře Správy hřbitovů“ na hrobech v historické části městského hřbitova vyvolaly minulý týden dotazy krajanské obce i německé menšiny, znepokojené obavou z dalšího pokračování dlouhodobě probíhající likvidace německých hrobů. Vysvětlení, které poskytla pracovnice hřbitovní správy panu Martinu Dzingelovi, představiteli Zemského shromáždění občanů německé národnosti v ČR, tyto obavy nerozptýlilo. „Potřebujeme místo a postupujeme podle zákona. Nějaká česko-německá smlouva mě nezajímá, není v mé kompetenci.“

Správa hřbitovů, zdá se, přes veškerou záslužnou činnosti, kterou vykonává, zamrzla ve svém světě provozní rutiny, zakotvené v minulých časech, jako by okolní svět neexistoval. Nezaznamenala sílící otázky, jak je možné, že všechny chomutovské hřbitovy jsou v naprosto katastrofálním stavu, který není důstojný 21. století – historický městský hřbitov již z poloviny zbavený hrobů, s hrobkami, které hrozí zřícením, hornoveský hřbitov ve stavu totální devastace s poválenými pomníky, rozbitými náhrobními deskami a vykradenými hroby, židovský hřbitov bez všech náhrobků, které zde byly ještě v 80. letech.

Žijeme v kraji s německou minulostí a německými hroby na hřbitovech, nadále zde žije německá menšina. Chránit německé hroby jako místo připomínající její tradice a stejně jako české hroby v Německu součást evropského kulturního dědictví, ukládá česko-německá smlouva o dobrém sousedství z r. 1992, doporučení Koordinační rady česko-německého diskusního fóra z r. 2002, na vládní úrovni v r. 2016 schválené usnesení Rady vlády pro národnostní menšiny č. 161 a Příručka pro obce. Hřbitov je také kniha historie vytesaná do kamene, nejen německé ale i české, neocenitelná sociologicko-historická sonda do sedmdesáti let života generací, které i s námi Čechy vytvářely naše město, a koneckonců poslední viditelná připomínka jejich existence. Kulturně historický muzejní průzkum hřbitova to v r. 2017 potvrdil nade vší pochybnost.

Správa hřbitovů ale nepovažuje za nutné dodržovat ani postup podle zákona o pohřebnictví z r. 2001, který nezná jako platný právní prostředek komunikace s majiteli polepování náhrobků nějakými cedulkami, které leží popadané mezi hroby. Jak dlouho bude ještě trvat, než místo programu devastace a likvidace nabídne program zachování a ochrany, tak jak je běžné v jiných městech a obcích našeho i sousedního kraje, např. v Českých Hamrech, Kadani, Radonicích, Božičanech, Chodově? Než přijme dlouhodobě nabízenou metodickou pomoc muzea k vytvoření společného programu péče, který zhodnotí unikátní znalosti uložené v jejích archivních materiálech a muzejních fondech a využije mnohokrát ověřené zkušenosti spolupráce s odbornou i laickou veřejností?   

Kdy vezme na vědomí, že v Chomutově existuje německá menšina, které dennodenně nabízí na jedné straně pohled na propadlé hroby, povalené náhrobky, opadané zdi, skladiště zahradního náčiní v hrobkách s propadlou střechou, náhrobními deskami na zdech a rakvemi pod podlahou a na druhé straně na přepychové hrobky, budované na místě odstraněných německých hrobů?

Na takovém hřbitově hrůzy chce radnice opravdu zřídit naučnou stezku po hrobech lidí, kteří se zasloužili o budování města a jeho duchovního světa, o chod jeho organismu. Opravdu je správa hřbitovů tak utopena v každodenní rutině vybírání poplatků, že za desetiletí nebyla schopna přijít s jediným nápadem, jak přistoupit k péči o historické chomutovské hřbitovy jinak než městský hřbitov postupně těchto hrobů zbavit, prý v zájmu získání místa, a hornoveský hřbitov ponechat vandalské zkáze a postupnému přirozenému zániku?

Jako chomutovský občan a bývalý ředitel muzea protestuji proti tomuto postoji, znovu na něj veřejně upozorňuji odpovědné osoby ve vedení města a vyzývám všechny spoluobčany, kterým leží stav jejich města na srdci, podpořte úsilí o změnu tohoto barbarského, necivilizovaného zacházení s místy piety a kulturní historie podpisem této petice. Zachraňme společně to, co ještě zbývá z této historie našeho města a zanechme potomkům tuto kamennou knihu bez dalších vytrhaných stránek!


Ing. Stanislav Děd    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Pokud chcete podepsat tuto petici, kterou vytvořil(a) Ing. Stanislav Děd, vyplňte formulář níže. Autor petice uvidí všechny informace, které zadáte do tohoto formuláře.


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice24.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Facebook