Změna doby trvání letního času

Bez svolení váženého pana Karla Plíhala si dovoluji vložit text jedné jeho písně, která ač ve své době si brala na mušku zcela něco jiného, vyjadřuje se v naší době k problematice měnění času 2x ročně zcela zřetelně. Snad mi to pan Karel Plíhal odpustí. Je to jeden z mnoha nádherných, milých, vlídných a kouzelných textů, které tento folkový básník přivedl na svět:
Roznesla se naším městem prapodivná zvěst,
že slunko bude vstávat místo v pět raději v šest,
na všech schůzích přišel tento problém na přetřes,
tady asi někde bude zakopanej pes.
Usnesla se usnesení, vznikly závěry,
směrnice byly směrovány cestou důvěry,
zejtra by snad bylo pozdě, proto ještě dnes
půjdeme hledat místo, kde je zakopanej pes.
Ještě ten den odpoledne, nějak po pátý
jedni vzali výpočty a druzí lopaty,
kdosi přijel s bagrem, co si půjčil z protekce,
a s kahany přišla i hloubková inspekce.
Rozorali celý město, ba i okolí,
pak dostali nemocenskou na svý mozoly,
místo psa však našli jenom jednu chcíplou myš,
i tak budem k lepším zítřkům aspoň kousek blíž.
Slunce si dál vstává v zimě v osm, v létě v pět
a soukolí v hodinách začíná rezivět,
chce to nový hodiny a nechat rezí rez,
v tom by možná mohl bejt ten zakopanej pes.