Otevřený dopis bývalému členu SNB a poslanci KSČM Z. Ondráčkovi

Kdo mlátí ženy je slaboch a nemá život pevně ve svých rukou. Kdo mlátí ženy nástrojem na bití lidí je zavrženíhodná mlátička bez schopnosti se kontrolovat a rozlišit co je správné a co není. Takové lidi každá společnost izoluje - jde o násilníky, kteří se nedokáží kontrolovat, blikne jim a někdo to šeredně odnese. Policie takové lidi má pod kontrolou, čemuž policajt Ondráček musí rozumět. Násilník je pro policajty potencionálním nebezpečím, i když nějakou dobu nezlobí. Ondráček už ukázal, co udělá, když má nad lidmi moc. Jenže to vše zatajil, podvodem byl zvolen jako úctyhodný člověk. Ondráček po gymnáziu pracoval v papírnách. Práce mu ale na rozdíl od otce - hrdiny socialistické práce - smrděla, tak s dobrým kádrovým profilem nastoupil do sboru SNB. Byl tehdy buď úplně dezorientovaný nebo tak komunisticky zapálený, protože rok před listopadem za událostí v okolních zemích vstoupil do KSČ. Dnes by ho policie nevzala, protože se dělají psychotesty a kdoví, jestli by prošel násilník co se nedokáže ovládat a pendrekem mlátí mladé ženy, studentky o kterých v článku v Mladém světě píše, že je rád, že s nimi nechodí. S nimi si to vyřídí pendrekem, protože ho žádná nechce a jeho některé kolegy ano nebo jak píše, že se studentky na zásahovou jednotku připravily a měly nachystané "biče, klacky, všechno"? Jak to, že mu nefunguje mozek?
I další příslušníci z předlistopadových demonstrací by psychotesty neprošli. Podívejte se videa na youtube na to, jak bezdůvodně zběsile mlátili lidi ve svém dosahu kdo jim přišel pod ruku i když stál zády a povídal si s jinými. Někteří i v civilu. Tak se přeci nechová psychicky zdravý člověk.