Výzva k podpoře kastracního programu v Lounech?

Toulavé kočky to nemají jednoduché. I když v divočině dokážou přežít. Přežijí v Murmansku, přežijí v centrální Austrálii. Dokážou se vrátit domů. i do Murmanska. Jejich životnost ve městě není - přes jejich výraznou inteligenci a ostražitost- nijak  vysoká.  Končí většinou po pár měsících pod koly aut. Občas chytnou nějakou městskou krysu, která může mezi lidmi roznášet mor, případně padesát dalších infekcí, a mají svátek. Případně po žních uloví myš, a donesou ji paničce jako dárek z lásky. Vezměte schválně kočku ve dne ven na procházku: zjistíte s překvapením, že nebezpečí ze strany klubu flintérů si je nějak vědoma. Bojí se a maskuje. Myslivci po nich střílejí jako smyslů zbavení s nenávistnými komentáři, že jde o velmi houževnaté malé šelmy, které jim údajně chytají jejich drůbež a králíky. Nejraději by v lese chovali medvědy. 

Obrázek: Kocour Semjon,Murmansk. Dokázal se vrátit domů až z Moskvy, ale trvalo mu to celých šest let.  Murmanské děti věří, že stačí k bronzovému kocourovi přisednout, podrbat jej za uchem a zašeptat přání, které se téměř neprodleně splní.