Týdny občanského neklidu

Přemýšlím nad tím zda zvolit krátké či dlouhé vysvětlování.
To krátké: jako podnikatel se necítím, že žiji v demokracii.. především v posledních měsících.
To dlouhé: mému pradědečkovi vzali pole a statek, mému dědovi dům, který bránil sekerou, moje babička nemohla studovat co chtěla a moji rodiče si nesou následky čtyřicetileté výchovy s sebou na bedrech. A já chci být svobodnou. Rodiče začali podnikat hned po revoluci, střídáním se v garáži. U pečení rakviček si vydělali na první cukrářské vybavení...dnes po dlouhých letech podnikatelských pádů a vzestupů, máme vlastní cukrárnu s kavárnou a 13 pracantů ve firmě - jsme rodina. Nechci aby nás chování vlády a prezidenta zavleklo k dalšímu totalitárnímu režimu ať babišovskému či čínskému...jakémukoli! Nežije se mi hezky. Je mi 29 let, máme třináctiměsíční holčičku a říkáme si...do jakého světa jsme Tě přivedli?!?! Lidé jsou na sebe zlý, sobečtí a neváží si ničeho.