MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#26529 Proč nelze respektovat Zemana v žádné ústavní pozici?

2014-12-22 18:57

Znovu tedy, proč nelze Zemana respektovat dokonce v jakékoliv ústavní pozici je, že není demokratem, což nejen ústava u ústavních činitelů předpokládá, ale dokonce je to nutná podmínka, aby nebyly v rozporu s Ústavou a tedy v případě prezidenta dokonce nepáchali velezradu. 

Zákon o volbách prezidenta má tři limity:

Nelhat - Zemam lhal prakticky o všem o čem promluvil, počínaje jeho povedenou rodinkou a konče privatizací MUS

Volební účet a délka kampaně - těžko říci jak nazvat období před založením volebího účtu, jestli to byla kampaň či co to vlastně tedy bylo, podstatné je, že to rozhodně nebylo financováné z volebního účtu a bez nejmenších pochyb to stálo min. desítky milionů korun jestli ne více než sto milionů korun.

Volební účet a vše z něj financovat - to by snad dodržel, pokud bychom plně věděli, co to bylo před založením volebního účtu resp. kdybychom to nazvali například nekampaň.  Podivné jsou také ony 3 mil. sekery, kterou tam zatnul a kterou kdosi uhradil již plně mimo volební účet. 

 

Lídé, kteří porušují volební zákon jsou buď komunisté nebo nacisté, obecně zločinci, kteří následně chtějí moc zneužívat např. na to, aby do země zvali post-bolševické diktátory.  Shodou nějakých podivných okolností Zeman v době krize zničil parlament a na skoro rok jmenoval a spoluvytvářel vládu složenou prakticky výhradně z členů KSČ, kdy mnozí byli zároveň nějakou shodou záhad členy Zemanovců (asi nějaká neonacistická banda, byť NSDAP si do názvu Hitlerovci dát nedovolila). 

Jiří Vyvadil zakladatel Přátel Ruska, byl také kdysi předsedou Nejvyššího správního soudu, pokud tam má stále vazby a to je velmi pravdpodobné, tak se nedivím, že nejvyšší správní soud nerozhodl o zrušení voleb, přestože Miloš Zeman porušoval masivně všchny tři limity Zákona o volbě prezidenta repubiliky. 

 

 

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#26533 Re: Proč nelze respektovat Zemana v žádné ústavní pozici?

2014-12-22 19:22:19

#26529: - Proč nelze respektovat Zemana v žádné ústavní pozici? 

 Tebe už nelze brát vážně,opět jsi se zasekl.Jedno a to samé dokola,jenom ty s tím výmyslem máš problém.


Nepřihlášený uživatel

#26538 Re: Proč nelze respektovat Zemana v žádné ústavní pozici?

2014-12-22 19:37:49

#26529: - Proč nelze respektovat Zemana v žádné ústavní pozici? 

 Kde se tu co píše něco o lhaní?

Kde se tu co píše něco o délce volební kampaně?

Kde se tu co píše o financování volební kampaně?

Odpověď: Zhola nic, ani Ň, ani prd!

Kdo tedy lže?

PETENTI

ZLOMYSLNÍ PETENTI
ZVRÁCENÍ JSOU DEMENTI

Zákon o přímé volbě prezidenta České republiky

Ústavní zákon 71/2012 Sb. o zavedení přímé volby prezidenta

ze dne 8. února 2012,

kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

Čl. I

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb. a ústavního zákona č. 319/2009 Sb., se mění takto:

1. V čl. 54 odstavec 2 zní:

„(2) Prezident republiky je volen v přímých volbách.“.

2. Čl. 56 zní:

„Čl. 56

1.     Volba presidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

2.     Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.

3.     Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba presidenta republiky.

4.     Pokud kandidát, který postoupil do druhého kola volby, přestane být volitelný za prezidenta republiky před druhým kolem volby anebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do druhého kola volby kandidát, který v prvním kole volby získal další nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Druhé kolo volby se koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát.

5.     Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.

6.     Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.

7.     Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba presidenta republiky do devadesáti dnů.

8.     Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.

9.     Není-li funkce předsedy Senátu obsazena, vyhlašuje volbu prezidenta republiky předseda Poslanecké sněmovny.“.

 

3. Čl. 58 zní:

„Čl. 58

Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon.“.

4. V čl. 59 odst. 1 a v čl. 61

se slova „Poslanecké sněmovny“ nahrazují slovem „Senátu“.

5. V čl. 62 písm. g)

se slova „ , nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,“ zrušují.

6. V čl. 62

se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.

7. V čl. 63 odst. 1

se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:

„j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,“.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).

8. V čl. 65 odstavec 1 zní:

„(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.“.

9. V čl. 65 odstavec 2 zní:

„(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.“.

10. V čl. 65 odstavec 3 zní:

„(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.“.

11. V čl. 66

větě první se slova „čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), i), j),“ nahrazují slovy „čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a“.

12. V čl. 66

větě druhé se slova „čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l)“ nahrazují slovy „čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu“ a na konci textu článku se doplňují slova „ , kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny“.

13. V čl. 87 odst. 1

se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmena l) a m) se zrušují.

Čl. II

Účinnost

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2012, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 až 10, která nabývají účinnosti dnem 8. března 2013.

Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.

 

Zdroj: Ústavní soud české republiky