Pane prezidente, odsoudil jste výrok o upalování a zabíjení lidí diplomata Bartušky jako fašistický. Nicméně kritika byla to jediné, co se na Václava Bartušku sneslo. Nemyslíte si, že by měl být odvolán? Dá se to brát i jako výzva k zabíjení. Není proto reakce ministra Zaorálka příliš měkká?

Já jsem četl reakci ministra Zaorálka. Samozřejmě prezident nemůže rozhodovat o tom, koho z pracovníků daného ministerstva ministr propustí nebo nepropustí. Jediné, co vám mohu říci, je, že kdybych byl ministrem zahraničí, tak pana Bartušku okamžitě vyhodím.

Blíží se výročí konce druhé světové války, které jedete oslavit mimo jiné i do Moskvy. Důvod, proč se nezúčastníte vojenské přehlídky, už v médiích vysvětloval například Hynek Kmoníček. Nicméně i přesto si stále mnoho lidí říká, že jste podlehl tlaku novinářů i vašich politických odpůrců…

Pane bože, dovedete si představit, že bych já někdy podlehl tlaku svých politických odpůrců a už vůbec novinářů? A to už jsem v politice zhruba těch dvacet pět let.

Podívejte se, zaprvé. Nikdy jsem neřekl, zda se přehlídky zúčastním nebo ne, protože jsme nevěděli, jaký bude program. A vyjádřil jsem se k tomu den poté, co jsem ten program dostal. Zadruhé, mojí odpovědí naprosto jasně bylo – jedu se poklonit památce mrtvých, nikoli živých. Nu a lidé na přehlídce jsou, jak jistě uznáte, živí. Já jsem dostal velkou většinu souhlasných dopisů s mojí cestou do Moskvy a u části dopisů se projevoval právě nesouhlas s tím, že se zúčastním vojenské přehlídky.

Ale v Normandii, kde jsem byl, nebyla vojenská přehlídka a bylo to dobře, protože Normandie je především vzpomínka. Stejně tak je vzpomínka Westerplatte, kde rovněž budu. Stejně tak bude vzpomínka na Vítkově, kde rovněž budu a taky tam nebudou dunět tanky po vítkovské pláni. Takže moje cesta do Moskvy je aktem piety a úctou k dvaceti, někdo dokonce říká dvaceti sedmi, milionům mrtvých sovětských občanů, ať už vojáků nebo civilistů, kteří padli v této válce a padli na správné straně.

V souvislosti s výročím konce války se ve stále větší míře objevují jakési nové výklady historie, zvláště pak závěrečné části války a procesu osvobození Evropy. Slýcháme, že skutečného osvobození se státům dostalo pouze od americké armády, a naopak Rudá armáda si území podmaňovala, dobývala. Navíc bývá i zpochybňován podíl vojáků ruské národnosti při osvobození s tím, že to často byli Ukrajinci, Bělorusové a podobně. Jak se na tyto „nové“ výklady díváte?

Jednoho z autorů těchto výroků, pana Klvaňu, jsem veřejně označil za historického analfabeta, protože tvrdil, že Rudá armáda nás v roce 1945 okupovala. Panu Klvaňovi zřejmě uniklo, že Rudá armáda odešla na podzim 1945 a rok na to, v roce 1946, se konaly naprosto svobodné volby.

Zadruhé proto, že bojoval Sovětský svaz, je zcela logické, že v jeho řadách bojovali také Ukrajinci a Bělorusové. Ale stačí se podívat na demografickou strukturu tehdejšího Sovětského svazu, abyste zjistil, že největší podíl na obyvatelstvu měla právě ruská populace.

Považujete to za nebezpečné?

Považuji to za hloupé a každá hloupost je nebezpečná. Dokonce bych dodal, že je infekční

Generál George Marshall, který za války velel americkému generálnímu štábu, prohlásil, že hrdinná obrana Sovětského svazu a krev sovětských vojáků zachránily USA před válkou na jejich vlastním území. Odpovídá to podle vás realitě? A co je vůbec důvodem, že se někteří historici i politici snaží část historie potlačit nebo upravit?

S tím výrokem v zásadě plně souhlasím. Protože jsem ale puntičkář, dovoluji si připomenout, že havajské souostroví včetně Pearl Harboru bylo již tehdy americké území.

Čím si ty tendence úpravy historie zdůvodňujete?

Víte, americký filozof Santyana kdysi napsal, že pokud člověk zapomene na svoji minulost, je odsouzen k tomu ji znovu prožít. A někteří naši politici, a tuplem naši novináři, tu minulost už dávno zapomněli.

Řada válečných veteránů, kteří poskytli PL rozhovor, vyjadřuje právě nad tou „úpravou“ dějin silné znechucení. Co to o současnosti vypovídá, že i samotní veteráni musejí obhajovat stranu války, na které bojovali proti Hitlerovi?

Já si myslím, že to nevypovídá o veteránech, ale vypovídá to o jejich oponentech, kteří jsou často zbabělci myslící jen na vlastní prospěch a nedokážou si představit, že někdo opustí svoji vlast, aby bojoval v zahraničí právě za svobodu této vlasti. Oni sami by to nikdy nedokázali. Možná že je i tíží nepřiznaný komplex viny a že kvůli tomu svoji zbabělost maskují přepisováním dějin.

Média dávají stále větší prostor „kauze“ Ferdinanda Peroutky. Hrad už zveřejnil několik Peroutkových článků z doby druhé republiky nebo protektorátu. O čem podle vás tyto články vypovídají?

Podívejte se, ony vypovídají nejenom o Peroutkovi. Já jsem ve své přednášce na kongresu Evropské židovské asociace uváděl Peroutku stejně tak jako třeba Knuta Hamsuna, což byl nositel Nobelovy ceny za literaturu, a stejně tak jako si i nadále vážím Peroutky jako novináře, přečtěte si Budování státu, tak si vážím Knuta Hamsuna jako spisovatele. A přesto jsem říkal, že při fascinaci tím nacistickým režimem se někteří z nich shrbili, což byl případ Ferdinanda Peroutky.

A publikované články mají tuto tezi prokázat. Ty články vydává Jiří Ovčáček bez komentáře a spoléhá na schopnost čtenáře, kterému nemusejí předžvýkávat komentátoři, co si o těch článcích mají myslet. Nu a to shrbení je vlastností, která je možná lidsky pochopitelná, ale je důležité ji připomenout proto, abychom si příliš neidealizovali některé lidi.

Dám jiný příklad. My jsme si idealizovali Alexandra Dubčeka, Oldřicha Černíka, Ludvíka Svobodu, Gustáva Husáka a oni se shrbili v jiné situaci, v Moskvě, a ten, kdo se neshrbil, byl František Kriegel. A o Kriegelovi se dneska skoro nemluví, a když, tak protože mu radnice na Praze 2 odepře čestné občanství. Proto mu 28. října dám Řád T. G. Masaryka

Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský vás dokonce vyzval, abyste kvůli „kauze Peroutka“ odvolal svého mluvčího. Uděláte to?

Samozřejmě že ne. Panu europoslanci do toho vůbec nic není. Ať si odvolává své tiskové mluvčí, pokud vůbec nějaké má. A zadruhé, naopak, milý pan europoslanec nás vlastně nepřímo vyzývá k zavedení cenzury. Protože co jiného je cenzura než zákaz publikování nebo republikování některých článků. A je to také výraz nedůvěry k občanům, že by mohli podlehnout, kdyby si ty články přečetli. Jinými slovy, ať se pan europoslanec stará o své vlastní věci a neplete se do věcí, do kterých mu nic není.

#47210: -  

 Odporné ožralovy žvásty, jak nechutné.