Petice na podporu ústavní stížnosti proti inkluzi

Inkluze ve školství z logiky věci nikdy fungovat nebude. To se naši sociální inženýři po všem tom zle, které svými neuváženými rozhodnutími nadělali, stále nepoučili? Je rozdíl začlenit a začlenit. Není problém, aby postižené děti navštěvovaly běžnou školu, ale budou ve speciální třídě, kde se jim bude věnovat odborník - speciální pedagog apod. Kdo mluví o inkluzi ve školství, tak nemá všech pět pohromadě! Ať tedy na lékaře a na jaderného fyzika studují jedinci s IQ houpacího koně. Ať pak operují a řídí Temelín... Je to zcestná myšlenka, která totálně odrovná české školství, které je už tak v pr...! Speciální škole nemusí být jen pro slabé, ale je právě i pro autisty, kteří potřebují specifický přístup, v určité oblasti jsou velmi inteligentní. Nedokážu si představit, že budu ve třídě se 30 dětmi a budou tam k tomu ještě tři asistenti!!! Po třídě bude lítat pošahaný jedinec, druhý jedinec bude hýkat apod. Bude to rušit nejem mě, ale hlavně děti, které se nebudou moci soustředit. A i já, jako pedagog, mám právo na to, abych pracoval v normálním a pohodovém prostředí. Inkludovaní musí počítat, že prostě budou mít nedostatečné!

#75: Václav Červený - SOUHLAS 

 Podobné debilní příspěvky si nechte od cesty, o tom tahle petice rozhodně není!

#80: -  

 A tento nápad je realizován na 75 %. Možná i na více, podle toho jak se politici projevují.

#38: -  

 Možná by stálo za to, si tu petici přečíst ještě jednou a pozorněji. Ta petice není proti inkluzi jako takové, ale proti inkluzi, jakou  prosazuje MŠMT  a to je velký rozdíl!!!!

#84: Mirča - Re:  

Možná by to stálo za to přečíst více než důkladněji a dohledat i další informace.

AKtuální stav je takový, že na inkluze je dva roky odklad, takže bude zajímavé sledovat, jak se ke stížnosti soud postaví. Maminy  a školy mají dva roky čas na přípravu. A to je asi dlouhá doba.

Dále ještě dodám, že petice rodičů budí dojem, že inkluze se týkají i dětí ze ZŠ z Kociánky, což ale není pravda. Na škole jsou nyní dvě děti, které nesplňují podmínky pro zdější studium a obě jsou bez LMP.

Bohužel díky autorkám petice vzniká mezi lidmi názor, že Kociánka je pro děti s LMP, což ale není pravda. Tam na ZŠ žádné takové dítě  není - pokud tam je dítě s LMP, tak je to navíc k tělesnému postižení. Díte, které má "jen" LMP by tam nepřijali.

Ten počet dvou dětí byl uveden při setkání s ministriní školství, je to ověřirelná informace. 

Ještě odkážu na zajímavý článek na Blesku 10. března 2016 ● 18:52, kde je něco zajímavého o autorkách petice.

Inkluze neboli společné vzdělávání je podle mne násilná socializace, která nemá s posláním školy (tedy se vzděláváním) nic společného. Paní ministryní deklarovaná finanční podpora a přítomnost asistentů pedagoga ve výuce přece nemohou zajistit, aby žáci s LMP byli schopni zvládat nároky vzdělávacího programu běžné základní školy. Právě LMP je překážkou v procesu získávání vědomostí, projevuje se jako omezené chápání a porozumění a nelze ho vyléčit. Snížení mentální úrovně je nejméně vhodnou kategorií zdravotního postižení pro integraci v běžné ZŠ. Pokud by byli  ve třídě zařazeni žáci zdraví společně s mentálně postiženými, jejichž schopnosti i v jednom ročníku bývají značně rozdílné, bude se každý učit podle svého, bude hlasitě diskutovat se svým asistentem, ve třídě bude poměrně velký chaos a všichni se budou navzájem rušit.

Žáci se v ZŠ praktických vzdělávají podle školních programů zpracovaných dle RVP pro lehké mentální postižení. Jsou maximálně vhodné pro tuto skupinu žáků, odpovídají jejich možnostem a schopnostem, protože RVP zpracovali odborníci - speciální pedagogové. Přesto paní ministryně tyto školní programy haní, tvrdí o nich, že jsou nekvalitní a že teprve programy na běžných základních školách poskytnou handicapovaným žákům kvalitní vzdělání. Obávám se, že sám dokument a navíc obsahově neadekvátní příliš kvality nezaručí. 

Co se týká pedagogů - ve speciálních školách vyučují učitelé, kteří absolvovali rozšiřující studium speciální pedagogiky. Podle plánované ministerské koncepce mohou tito učitelé vykonávat asistenty pedagoga na běžných základních školách???

Žáci, kteří mají snížený intelekt v pásmu LMP, jsou i přesto schopni vnímat, že se učí něco jiného než ostatní. Pokud by měli soutěžit, nikdy nemohou vyhrát. Takové "nezdravé soutěžení" by mělo vždy stejný výsledek - jedna skupina žáků by byla vždy první, ta druhá skupina poslední. Jak by to asi působilo na psychiku žáků, postižených i zdravých?

Ti rodiče postižených dětí, kteří nechtěli v minulých letech umístit své dítě do speciální školy, neumístili ho tam a přihlásili ho do běžné základní školy. Tuto možnost výběru měli vždycky. Není pravdou to, že děti s LMP byly automaticky zařazovány do "zvláštních", nyní základních škol praktických. Rozhodnutí bylo vždy na rodičích.

Já jsem dosud na inkluzi nenašla nic dobrého. Paní ministryně mě svými vystoupeními v médiích v žádném případě nepřesvědčila. Kladu si otázku: "Pro koho je inkluze dobrá?"                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   

#47: nesouhlas -  

 Zaměňujete integraci a inkluzi. Ve školách je skutečně integrován nemalý počet dětí s různými typy postižení. A pokud s podporou - ať už materiálovou, asistentem nebo úpravou určitých podmínek - jsou schopny zvládat vzdělávací program zákaldní školy, pak je to také v pořádku. Inkluze nicméně směřuje k tmu, aby byly všechny děti vzdělávané v hlavním proudu, a to je ve stávající koncepci školství skutečně nereálné. Nevím jak moc jste prostudoval materiály zákona se týkající - já pracuju v PPP a studovala jsem to důkaldně. Stávající praxe mi přijde poměrně adekvátní (samozřejmě financování nc moc), to nové nepřináší nic pozitivního ani dětem handicapovaným (těm kterým integrace nevyhovuje) a už vůbec ne dětem bez handicapu. Tolik za mě.

Dobrý den,  jsem ředitelkou základní školy praktické a speciální v Plzeňském kraji. V letošním školním roce do naší ZŠ praktické nebyl školskými poradenskými zařízeními zařazen žádný žák s lehkým mentálním postižením. Dokonce ani žák s kombinací vad. Což je poprvé.  Postupně tedy naše ZŠ praktická skončí, zajde na "úbytě" a MŠMT bude mít čisté ruce, oni přece nic nezrušili!  Bohužel, i když MŠMT tvrdí, že inkluze se v žádném případě netýká oboru ZŠ speciální - tedy oboru pro žáky se středně těžkým, těžkým a hlubokým MP – opak je pravdou! Například u nás, pokud skončí ZŠ praktická, zůstanou pouze žáci ZŠ speciální, kterých je kolem třiceti. Pro zřizovatele se nebude vyplácet takto malou školu nadále podporovat a tak je v důsledku inkluzivních snah ohroženo i vzdělávání žáků s těžším mentálním postižením v oboru ZŠ speciální. A tak je to na řadě dalších míst naší republiky.  Rodiče těchto dětí pak budou mít tři možnosti:

1. Najít si zařízení v blízkosti, za které ale budou muset platit (protože například naše škola je v okolí jediná bezplatná státní instituce pro žáky s mentálním postižením, kde se plní PŠD).

2. Posílat dítě do vzdálenější speciální školy, i když se jim to nebude finančně ani časově vyplácet.

3. Inkludovat svoji ratolest do nejbližší běžné základní školy.  

Naše škola je perfektně zařízena na vzdělávání žáků se všemi typy mentálních handicapů. Ve třídách je kolem deseti žáků, pracují zde asistenti pedagoga, všichni učitelé mají speciálně pedagogické vzdělání -  minimálně o 3 roky vyšší vzdělání v oblasti psychopedie, logopedie a dalších oborů speciálně pedagogické péče. Celá budova školy je bezbariérová, vlastníme celou řadu kompenzačních, rehabilitačních pomůcek, speciální učebnice, vyučujeme alternativní způsoby komunikace a předměty speciálně pedagogické péče. Máme plně vybavené cvičné dílny, kuchyňku, interaktivní učebnu, učebnu s výpočetní technikou, školní pozemek a zahradu, hřiště a tělocvičnu. Naši žáci mají v rozvrhu všechny běžné předměty, ale navíc mnohem více hodin praktických činností a  tělesné výchovy. Máme precizně zpracované tři školní vzdělávací programy ušité na míru jednotlivých druhů mentálních handicapů. Jsme malá škola rodinného typu, těžíme především z perfektní znalosti specifik našich žáků. V takto malém počtu žáků se opravdu můžeme každému dostatečně a potřebně věnovat.  Žáci zde mají komfort, včetně odborného vedení, o kterém se jim na běžné škole může jenom zdát. A především, mají tady klid na práci a jsou zde spokojení. A rodičům zůstává možnost volby.

Věřte mi, že mě uráží, pokud někdo tvrdí, že bráníme žákům v dalším  vzdělávání.  Díky nám umí řada žáků vůbec „sáhnout na kladivo“, pouze díky nám řada žáků pokračuje ve středním vzdělávání (my donutíme rodiče, aby podali přihlášku, my často přihlášky na střední školy na svoje náklady dopravíme, my suplujeme zákonné zástupce při zasílání zápisových lístků po přijetí, my kontrolujeme, zda žák po prázdninách na střední školu nastoupil atd…a přitom většinu z toho dělat nemusíme!).

Je mi líto i mých kolegů, kteří, kromě edukačních činností,  jsou léta zvyklí nahrazovat některým žákům rodinu, starat se o jejich hygienu, oblečení, svačiny, nosit jim školní potřeby z domova, platit za ně návštěvy divadel, muzeí, navštěvovat rodiny žáků, tahat žáky ráno z postele, aby vůbec přišli do školy! A jediné, co se za ta léta každodenní trpělivé práce dozvědí je to, že zabránili řadě žáků využít svůj potenciál a tím jim znemožnili dobře se uplatnit v životě??!! 

MŠMT má ohromnou starost o to, aby někteří učitelé nekončili na úřadu práce o hlavních prázdninách, ale už jej nezajímá, že např. na naší škole tímto způsobem může přijít o práci 16 pedagogických, plně kvalifikovaných pracovníků, a skončit na úřadě práce trvale, nejen o prázdninách. A to jen proto, že mají vystudován obor, který je v současné době považován za zbytečný, vždyť jsou přece Katalogy podpůrných opatření! A nějaké speciálně pedagogické vzdělání? Koho to zajímá! 

Je mi z toho smutno!  Je mi líto všech našich žáků, kteří přijdou o svůj klid,  je mi líto všech našich rodičů, kteří ztratí možnost volby, je mi líto všech našich učitelů se speciálně pedagogickým vzděláním, kteří přijdou o práci  a zlobím se na sebe, protože nikomu z nich neumím pomoci. A proto jsem alespoň podepsala tuto petici a držím Vám palce! Děkuji i za nás.   

#85: - Re: Re:  

Blesku nevěřím ani dobrý den, ale pokud autorky řekly jen polovinu toho, co je v uvozovkách, tak nemám slov. Petici samozřejmě nepodepíšu.

Petici jsem PODEPSALA a to z důvodu, že mám osobní zkušenost s MARNÝM pokusem zařadit žákyni s Aspergerovým syndromem do učebního oboru Aranžér. Pracovala jsem jako učitelka odborné výuky. Žákyně nebyla nejen schopná pochopit smysl učebního oboru ale ani se sžít s ostatními dívkami. Vadila jí hudba, kterou si pouštěly- rytmická hudba u ní mohla vyvolat epileptický záchvat, věci, o kterých si povídaly, vtipy, kterým se smály. Děvčata se musela v projevech přiměřených jejich věku velice omezovat. Také považovaly rozdílná známkování práce za nespravedlivé (podle mne zcela oprávněně). Výsledek byl - proč bychom se snažily, když Andrea nedělá to, co má...a stejně jí to prochází.... Zkrátka na půl roku rozložila celou třídu a "vyřídila" všechny pedagogy, kteří ji měly ve třídě. A nejvíc "strachu" vzbuzoval její otec, který na inkluzi trval. Jednou děvčata dělala vazbu z přírodnin, používaly staré a vybělené vlašské ořechy. Andrea je i přes opakovaná upozornění mé i spolužaček jedla, nevadilo jí, že jsou jádra zkažená a použití ořechů jako dekoraci považovala za plýtvání jídlem. Místo toho, abych žákyně učila zásady vazby a jak používat tavnou pistoli, věnovala jsem se hlídání 17. leté  dívky, aby nejedla materiál, i přes svých cca 90 kg se s ořechy schovávala pod stůl... Když jsem volala rodičům, abych je upozornila, že Andree může být špatně, její otec mi vynadal.... Je to sice už několik let zpátky, ale tu hrůzu, co mě s Andreou zase bude čekat, na to nejde zapomenout ! A nejsmutnější bylo, že i samotná dívka byla ve škole nešťastná, nenašla tam své místo. Moc děkuji za petici Ivana Stejskalová

#7: MIntaka - Prospěšná inkluze 

 Inkluze (podoně jako multikulturalismus či socialismus) je krásná idea. V reálných podmínkách tyto ideály bohužel nefungují. Učím 8 let a vidím jak školství každým rokem upadá. Kolegyně co se vrátila po dvou dětech z mateřské nemohla tomu rozdílu ani věřit. Posledních cca 5 let dělám jen to, že zjednodušuji přípravy a testy z předchozího roku. V posledním roce nám obnovili dozory v jídelně a mám možnost pozorovat děti z prvního stupně. Jsou čím dál méně rozvinuté, projevuje se to v jejich vyjadřovacích schopnostech i na jejich motorice. Hygienické návyky, sociální návyky, neumí používat příbor,.... kolegyně tam suplují rodinu. Tablety a telefony, ale ovládat umí, je jasně vidět, že jim to doma dají do ruky aby od nich měli klid.
Do tohoto prostředí kde se vyskytují žáci s různými běžnými poruchami chcete ještě nacpat ty opravdu postižené?
Teď budeme mít 1. a 6. třídy po 30 žácích aby se ušetřilo. Skutečně toto považujete za správnou cestu? Pokud ano přijďte mi to ukázat, ale ne na jednu hodinu kdy jste nový a neokoukaný. Zkuste to vydržet rok a potom budete mít právo vyjadřovat se k výši mého platu, k mojí pracovní době (která není tvořena jen přímou vyučovací povinností) a k tomu, že mám prázdniny.
Psáno v rychlosti a afektu, takže nespisovně a s chybami.