PETICE proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"

Jan Kubalcik

/ #215 Re: Re: Re: Reakce na příspěvek pana Poprockého (143)

2015-09-21 13:39

#190: - Re: Re: Reakce na příspěvek pana Poprockého (143) 

Vážená paní Svobodová,

oba jsme tedy laici...:-) Také děkuji za Váš věcný přístup.

Každopádně bych tedy, coby laik, rád znovu obrátil Vaši pozornost na jasnou nekonsistenci v argumentaci těch, kteří propagují adopce dětí mohosexuálními páry.

Tvrdí totiž, že homosexualita je daná, vrozená, neměnná... Tvrdí to mmj. proto, aby vyvrátili obavy částí kritiků svých záměrů, kteří (zjednodušeně řečeno) operují rizikem toho, že z dětí vychovávaných v homosexuálních párech budou ve zvýšeném počtu homosexuálové. Ten důvod je ale nyní podružný... zopakujme: podle zastánců adopcí dětí homosexuálními páry je homosexualita vždy jasně daná a neměnná.

Na druhé straně však má být vše sociálním konstruktem... nejen sexuální orientace, ale i samo pohlaví... Tvrdí to v zásadě titíž lidé, jen v poněkud odlišných kontextech.

Má posice v této diskusi je, že abych v ní mohl případně smysluplně pokračovat, potřebuji vědět, kterou z výše uvedených posic si oponent vybere, protože obě zároveň přece platit nemohou. Nebo mohou? Zde se opět vracím k tomu, že jsem laik... Ať někdo předloží, jak a proč mohou platit obě výše uvedená tvrzení. Pak lze takto předložené způspoby a důvody podrobit dalšímu zkoumání, potažmo diskusi... Ale nic takového se neděje (pokud mi něco neuniklo).

Co se týká nabourávání jistot dogmat, obávám se, že velmi rychle spějeme k tomu, že svoboda slova bude omezována proto, aby nikdo nemohl nahlas zpochybnit dogmata těch, kteří (mmj.) prosazují adopce dětí homosexuálními páry. Nejde mi teď na malý okamžik o to, zda má církev ve svém učení pravdu či nikoli, ale považuji za pošlapávání náboženské svobody, aby křesťanský pohled na praktikování homosexuality, resp. jeho veřejné vyslovení bylo kriminalizováno, jak už se v několika zemích děje. Křesťanství dnes není rozhodně vůdčí silou západních společností, není to žádný mocenský hegemon, vůči kterému by se kdokoli mohl vymezovat jako ten slabší a utlačovaný - naopak je křesťanství v Evropě čím dál více záležitost disentu, undergroundu... křesťanství je dnes, bez nadsázky, pronásledováno... a nejde tedy zdaleka pouze o křesťany na Blízkém východě či v Africe. Stačí se podívat na fakta. Ale to jsem odběhl, omlouvám se.

Zapomeňte, prosím, na nějaké horlení proti Satanovi, netahejme do toho ani církev ani Boha. Podstatná je v celé této věci přece lidská přirozenost. Ta je skutečně daná a neměnná. A (nyní se uchýlím ke značné zkratce), samozřejmě, jak už jsem psal jinde, i když je pro člověka přirozené vidět, existují od narození slepí lidé. Slepota, jakkoli může být vrozená, se však proto nestává normou, není normální, neodpovídá lidské přirozenosti. Je to zkrátka odchylka od normy. Chápu, že reflexe dané a neměnné lidské přirozenosti může otřást kázaným slovem - seriózní zájem o bližší poznání totiž chybí... Důvody této nevůle mohou být různé. Může jít o strach z nabourání dogmat až samořejmě k neochotě měnit svůj pohled na věc, neschopnost se s argumenty vypořádat (intelektuálně), ale samozřejmě může jít také o velmi cílený záměr.

Ad militantní tón petice... no, je to jistě subjektivní... a mně to tak vůbec nepřipadá. Naopak mě oslovilo to, co není až tak zcela běžné, tedy oddělení samotné otázky od lidí, od samotných homosexuálů. Vůči nim se petice nevymezuje, drží se věci. Tak to má být.

Srdečně a s přáním pěkného dne

Jan Kubalčík