Týdny občanského neklidu


Nepřihlášený uživatel

/ #1585 Re: Re: Re: Re:

2016-11-01 15:24

#1577: - Re: Re: Re: 

 Ano, je to hodně složité a také nechci soudit konkrétní lidi, kteří se při odsunu nějak mstili. Psychologicky je to pochopitelné. S tím, co dělali konkrétní příslušníci vílečného Německa bych právě nechtěl cokoli porovnávat, protože ten systém byl od kořene zrůdný. I zde ale většinou soud probýhal, i když postavený na zvrhlých zákonech. Dále samozřejmě v situaci války a tedy i ve  vyjímečných podmínkách samozřejmě rozhodovací procedury probíhaj v jiném režimu, ale z hlediska protektorátních zákonů bylo bohužel vše v pořádku. Lidice, Ležáky - z jejich pohledu trest za povážlivou vzpouru vůči Říši. Myslím, nejsem odborník na právo, že z hlediska právního positivismu bylo i tady, bohužel, vše OK. Jenže znovu opakuji, ten systéma a jeho zákony, byl od kořene zvrácený, proto to vše, co dělali bylo proti zákonům obecně lidským, které vyvěrají z právního naturalismu (nikoli positivismu) - na tomto základě, a jedině na tomto, pak mohlo být zahájeno poválečné stíhání mezinárodním tribunálem.

Mám spíše dojem, že poválečná situace byly mimi jiné dobrou příležitostí jednou provždy vyřešit si dlouho trvající problém s německým živlem v našich zemích. Je mi líto, ale mylsím, že tohle rozhodnutí o kolektivním odsunu správné nebylo, ale musím uznat, že pragmaticky a vezmu li v úvahu i psychologické hledisko (vzájemné možné soužití v jednom regionu po válce), že nějaká podoba odsunu by zřejmě nutná byla. Co ale je vámi uvedenými argumenty neomluvitelné, to je opravdu divoký odsun, kde se bez soudu vraždili a lynčovali lidé bez soudu. Ono i za vlády fašismu nevím, zda něco takto živelně probíhalo. Mám za to (ale možná se pletu), že takové zrůdnosti se páchali lidmi, kteří byli součástí nějaké oficiální říšské struktury. U nás ale brali spravedlnost lidé do vlastních rukou. A pokud vím, těch zločínů bylo tolik, že musel být vyhlášen později generální pardon - a to považuji též za nevypořádání se pro změnzu zase s naší vinou - a ta vždycky zahnívá v dalších národních dějinách a nic dobrého rozhodně nepřinese.

 

Co se týče hodnocení německého národa, zase bych byl opatrný na zevšeobecňování. Samozřejmě, je zjevné, že jakési obecné vlastnosti a tendence nějakého národa existují a vámi zmíněná role tohoto živlu při vzniku 1. a 2. světové války je myslím zjevná. Jakási germánská bjovnost a rozpínavost v dějinách jistě pozorovatelná je. Ale mě se zdá, že na rozdíl od nás Němci po druhé světové válce prošli hlubokou katarsí a pokáním - za to, co se jejich prostřednictvím dělo v Evropě, jak se domnívám, se dodnes hodně stydí. Není tedy divu, že to tam možná proto překmitává do opačného extrému: abychom nikoho nediskriminovali, otevřme náruč dokořán komukoli! Prostě ale navzdory řečenému, nelze šmahem konkrétní osobu německé národnosti ocejchovat a zatratit...

 

Tak asi tolik jsem k tomu chtěl říci.

 

Lubomír Tichý