za sociální podporu pro rodiny pečující o postižené děti

Úroveň státu se posuzuje podle toho, jak se chová ke svým nejpotřebnějším ... u nás se šetří peníze na těch nejpotřebnějších ... na nejslabších, na dětech s postižením a na nemohoucích. Pro Drábka nejsme lidé, jen čísla, zajímalo by mě, jaké číslo jsem já se synem v Drábkových výkazech a jak si moc mnul ruce, když si spočítal, jaký balík to hodí, ale taky by mě zajímalo, jestli ho napadlo, že nám bere nejen důstojnost, ale i život .... Buzerace, živoření a tlačení do kouta, aby jsme byli tam, kde nás chtějí mít, zlomené a zadupané do země ... takhle se cítím já, opravdu zoufale. Kam až nás chtějí dostat? Máme se zastřelit, aby opravdu ušetřili????? Jenom srabáci a hajzli si vybírají ke svým útokům, ty nejslabší, tak jak to dělá celá tahle tzv. reforma, proti všem nejpotřebnějším. Já jen doufám, že Boží mlýny melou .... Ať si platí dluhy ti, co si z nich namastili kapsy a ti, kteří jim to v rámci špatných zákonů, arbitráží, lobingů a chtíče vlastního plného koryta umožnili a z nás ať nedělají chudáky.