#43: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: My z Pohraniční stráže

Neberte to tak vážně... K PS se dalo dostat poměrně jednoduše. Třeba tak, že se člověk vybodnul na jakýsi předvojenský výcvik, který organizovalo ObVS. Nemusel mít v rodině nikoho u komoušů ani jinak angažovaného. nemusel být ani v SSM. Celkem běžně se stávalo, že VKR zjistila u Péesáka příbuzný v Rakousku klidně po roce na pohraniční rotě. V tom jejich bordelu nic zvláštního. S těma svazákama  to fungovalo jednoduše. Kdo je v SSM krok dozadu, ostatní vyfotit... Cestou do civilu potom jednoduše stačilo mrsknout průkazku SSM z okna vlaku a v práci tomu svázovi říct, že už jsem zase "vystůpil".

#45: kreja - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: My z Pohraniční stráže

Já jsem neměl z čeho vystupovat, protože jsem nikdy do SSM nevstoupil.Nebyl jsem jiskrou ani pionýrem....Jen tak pro formu, abyste byli schopni si nějak srovnat myšlenky...Mí spolužáci sice byli pionýři a potom svazáci, pocházeli z komunistických rodin a skončili většinou u bigošů...Sice jako písaři nebo na péešce, kdy potom dělali např, velitele družstev, ale u PS jich moc neskončilo...Měl jsem pratetu v Německu a kontráši mě měli stále na paškále...Ale to je pro vás dost imaginární hodnocení...Na lidi vašeho formátu to musím objasnit pomocí jablíček a hruštiček...Hruštička na jabloni nevyroste, i když vás o tom budou ctihodní kantoři na biologii přesvědčovat...Ale můžete vytvořit různé hybridy.....A těch hybridů se po revoluci vytvořilo hafo.....Výrazní svazáci - nástěnkáři a pozdější militantní komunisti vyřvávali po revoluci, jak bojovali...Jako Fischer, Nečas, Němcová, Parkanová a ostatní soudruzi a soudružky, hrdinové socialistické práce.